Výstava představí návštěvníkům fenomén autoklubů a jejich rozmanitou činnost. Zároveň si však klade za cíl zhodnotit jejich význam a roli ve vývoji motorismu. V první části výstavy se návštěvníci seznámí s obecnou činností klubů, jejich historií a vývojem; druhá část se věnuje závodům a soutěžím pořádaným kluby za účelem větší popularizace motorismu.

„Činnost četných motoristických spolků na území předválečného Československa byla doposud opomíjeným tématem. Naše nejstarší autokluby byly založeny v roce 1904 v Praze. O dva roky později vzniká nejstarší klub na Moravě se sídlem v Brně (Mährisch-Schlesischer Automobil-Club). Postupně se začínají zakládat další a další organizace; dá se říci, že bují téměř jako houby po dešti,“ uvedla kurátorka v oboru Historických vozidel a spalovacích motorů a současně kurátorka výstavy Sylvie Zouharová Dyková.

„Název výstavy Za volantem bez bázně a chikany byl zvolen záměrně: je to reminiscence na text uveřejněný v roce 1913 v prvním čísle časopisu Auto vydaném Český klubem automobilistů. Zakladatel klubu Karel Rosenberg v něm vzpomíná na důvody vedoucí ke vzniku klubu. Mezi jinými především na nevraživost veřejnosti vůči motoristům a jejich častou šikanu (chikanu) ze strany státních orgánů. Motoristé se snažili sdružit dohromady, aby mohli lépe vyjednávat. Název výstavy se tedy snaží přiblížit dobovou situaci ohledně nazírání na automobilismus jako takový,” vysvětlila kurátorka.

Od prvopočátku do klubů vstupovaly inspirativní osobnosti, a tak se kluby stávaly velmi často hybatelem pokroku.

Významnými členy Československého automobilového klubu pro Moravu a Slezsko se sídlem v Brně se stali: zakladatel světového obuvnického koncernu Tomáš Baťa (předseda), významný archeolog a kustod Moravského zemského muzea Karel Absolon (místopředseda), uznávaný chirurg, jenž se zasloužil o vznik dnešního Masarykova onkologického ústavu, Jaroslav Bakeš, fenomenální sportovec v řecko-římském zápase Gustav Frištenský nebo moravský šlechtic František Maria Harrach a další.

Velmi zajímavou kapitolou jsou také vztahy mezi německými a českými kluby a členy klubů obecně. Dá se říci, že vztahy obecně odrážely situaci jak společenskou, tak politickou. V průběhu 20. let 20. století kluby víceméně přátelsky spolupracovaly, ke konci 30. let se však napětí stupňuje a proniká i do klubové činnosti.

„Součástí výstavy Za volantem bez bázně a chikany jsou artefakty prezentující činnost klubů. Zájemci uvidí především nádherné smaltované znaky – emblémy klubů – v počtu, v jakém dosud nikdy nebyly představeny. Kluby totiž vytvářely pro své členy smaltované znaky, které se připevňovaly na vozy, na chladiče vozů ” dodala Sylvie Zouharová Dyková.