Dnešní Nedělní speciál míří na Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, kde kanadský vědec Adam Williamson pracuje na novince, která má přinést revoluci v terapii spánkové apnoe. To je druhá nejrozšířenější spánková porucha na světě. Výsledkem by mělo být zařízení formátu nositelné elektroniky. Přístroj bude velký jako krabička od sirek, uvedl v tiskové zprávě Václav Tesař z lékařské fakulty.

Poruchou trpí až miliarda lidí

Obstrukční spánková apnoe neboli syndrom zástavy dechu ve spánku celosvětově postihuje až jednu miliardu lidí ve věku mezi 30 a 69 roky. Zhruba polovinu z nich trápí střední až vážná forma onemocnění, tedy pět a více zástav dechu za hodinu. Stejně jako velké procento pacientů o své diagnóze vůbec neví, mnozí její důsledky podceňují.

Apnoe vede ke zvýšené únavě a dalším potížím

Porucha často trápí lidi s vysokým krevním tlakem, obézní pacienty nebo diabetiky. A vede nejen ke zvýšené únavě, ale i k dalšímu zhoršování kardiovaskulárních obtíží a snižování celkové kvality života. „Terapie cílí k uvolnění horních cest dýchacích v oblasti hltanu, k jejichž zužování dochází právě vlivem obezity nebo vrozenou dispozicí, stávající možnosti však nejsou uživatelsky příliš přívětivé,“ uvedl Václav Tesař.

Masky na obličeji považují mnozí pacienti za potupné

Nejrozšířenější jsou podle Adama Wiliamsona CPAP masky, tedy celoobličejové masky, které zabraňují uzavření dýchacích cest tvorbou přetlaku. „Pro spoustu pacientů však nejsou komfortní, mohou je považovat za potupné,“ uvedl kanadský výzkumník. Každý druhý pacient tak masku nakonec odkládá. „Nejnovějším řešením jsou stimulátory podjazykového nervu uvolňující dýchací cesty skrze vyklenutí jazyka. Je to sice efektivní, ale nepříliš rozšířené, jelikož si to žádá zákrok, kdy je pacientovi voperována elektroda do tváře a baterie do hrudníku. A taky je to drahé,“ upřesnil Wiliamson.

Zařízení vyvíjené v Brně je první svého druhu na světě

Ten proto v Brně vyvíjí řešení, které spojuje výhody obou přístupů – efektivitu elektronické nervové stimulace a finanční nenáročnost CPAP masek. Oproti nim má být FitSleep, jak se zařízení velikosti nositelné elektroniky jmenuje, také pohodlnější. „V současnosti neexistuje jiné zařízení či technologie, které by bylo schopné stimulovat podjazykový nerv neinvazivně. V tomto jsme první,“ řekl vědec.

Uplatnil znalosti z původní profese elektroinženýra

Možnosti technologie, na níž je FitSleep postaven, už zkoumal i v souvislosti s léčbou epilepsie formou hluboké neinvazivní stimulace bloudivého nervu. A zjistil, že stačí elektrody umístěné na kůži, které díky správně zvoleným vysokým frekvencím vytváří tzv. stimulační obálku, umožňující přesné cílení stimulace. „Podjazykový nerv se nachází pod vrstvou svaloviny, což jeho zacílení pomocí standardní neinvazivní stimulace ztěžuje. Díky oboustranné temporální interferenci však můžeme omezit vliv na sousední tkáně a expozicí ovlivnit právě jen podjazykový nerv.“ vysvětlil Williamson, který ve svém výzkumu uplatnil znalosti ze své původní profese elektroinženýra.

Výzkum je finančně podpořený mezinárodním grantem

Jde tak o další významný krok k tomu, aby se FitSleep časem skutečně objevil na trhu. „Navzdory různým možnostem léčby až 80 procent pacientů s apnoe svůj problém neřeší, protože jim ani jedno z řešení nevyhovuje. Jsem však přesvědčený, že budou-li mít k dispozici zařízení, jehož použití je snadné a komfortní, spousta z nich svůj přístup změní,“ dodal vědec. Ten se v moravské metropoli usadil po studijních a pracovních pobytech v Německu, Francii a Švédsku.

Kanaďana do Brna přivedla šéfka ICRC

Za jeho příchodem na jih Moravy stojí šéfka ICRC Irena Rektorová. „Doktor Williamson potřebuje ke svému výzkumu spolupráci s lékaři a přístup k pacientům, což mu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně umožňuje. Má u nás k dispozici laboratoř s Faradayovou klecí, má tedy u nás ideální podmínky. Navíc, výzkum s pomocí různých neinvazivních stimulačních metod je v Brně již dobře etablovaný,“ upřesnila Rektorová, která sama stojí v čele neurovědní výzkumné skupiny na CEITEC MU.