Vývoj této velmi užitečné aplikace jde stále dopředu. K záchranným složkám, které je možné přes Záchranku zavolat, se po Horské službě ČR přidala i Vodní záchranná služba ČČK. Aplikace začala plně fungovat v Rakousku, před koncem roku 2018 se pak na aplikaci napojila i slovenská Horská záchranná služba. „Všechny tyto změny byly pro uživatele, kterých už je v tuto chvíli přes 850 000, velmi pozitivní. Vidíme to i v nárůstu používání aplikace. Každý den přes ni volá o pomoc čím dál víc lidí, v některých dnech systém využije až 60 uživatelů. A roste i celkový počet volání z aplikace – od března 2016 je jich už přes 30 000,“ připomíná důležitá čísla autor aplikace Filip Maleňák.

Změny byly prospěšné nejen pro uživatele, ale i pro operátory. „Chtěla bych za celou naši záchranku poblahopřát k výročí a taky poděkovat. Aplikace nám pomáhá rychle najít pacienta, a tím pádem mu můžeme co nejdřív pomoci. Každá minuta je cenná. Filipovi přejeme hodně dalších úspěchů a skvělých nápadů, které pak bude moci realizovat,“ říká Markéta Bučková, vedoucí směny operačního střediska ZZS JmK.

Kromě primární funkce přivolání záchranářů aplikace nabízí uživatelům i seznam AED. V současnosti aplikace obsahuje nejobsáhlejší databázi v ČR, kterou využívají jak zdravotnické záchranné služby, tak zdravotní pojišťovny, instituce, či široká veřejnost. Za tři roky se podařilo nashromáždit údaje a informace o umístění a dostupnosti 1200 automatizovaných externích defibrilátorů. „Díky tomuto registru máme v našem systému zařazené také defibrilátory, o kterých bychom jinak nevěděli. Je to jedna z cest, jak můžeme rozšířit registr AED na operačním středisku ZZS JmK,“ doplňuje Barbora Truksová Zuchová, lékařka jihomoravské záchranky, která od samého počátku stála u zrodu systému plošného rozmístění automatizovaných externích defibrilátorů.

Plány do budoucna jsou minimálně pro tento rok jasné. Tým aplikace začne díky podpoře Nadace Vodafone v dubnu připravovat napojení na Maďarsko, kde vzniká samostatná aplikace. Přibudou ale i nové, v Česku dosud nevídané funkcionality. „Připravujeme aktualizaci polohy a přenos dat od volajícího i v průběhu hovoru. Bude tak možné sledovat, že například na horách zraněná osoba bloudí v kruhu. K tomuto nás inspiroval i případ z ledna letošního roku, kdy na Sněžce volali dva mladí muži o pomoc, protože je zastihla bílá tma a na dobře známé cestě se točili stále na jednom místě,“ říká Filip Maleňák.

Největší revolucí pak bude přenos obrazu z místa nehody, čímž se dostanou „oči záchranáře“ na místo události. Tato funkcionalita by měla být hotová do roku 2020. Pro operátory tísňové linky to bude vítaná pomoc, a to nejen při telefonicky asistované resuscitaci. „Pokud by to takto fungovalo, bylo by to pro nás s obrovskou výhodou, protože bychom viděli možné chyby, kterých by se zachránce v dobré víře dopustil. My bychom tyto chyby mohli díky přenosu obrazu snadno opravit, a pomoc by tak byla kvalitnější.