Třetí zářijovou neděli zahájili vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR další terénní monitoring bělozubky tmavé v Karlovarském kraji. Do 1. října se čtyři týmy zaměří hlavně na Chebsko a další části regionu. Prověří nové lokality na hranici současného výskytu druhu a vrátí se i na místa sledovaná v minulých letech. Zapojit se může také veřejnost z celé republiky. Díky občanské vědě už vědci získali údaje z více než 200 míst v Česku, uvedl ústav v tiskové zprávě.

V Česku druh poprvé potvrdili před čtyřmi roky u Nebanic na Chebsku

Bělozubka tmavá pochází ze severní Afriky. Postupně osidluje západní a střední Evropu a její areál se rozšiřuje na sever a východ. V Česku byla zatím nalezena jen na Karlovarsku. Chebská pánev a údolí Ohře pravděpodobně patří k hlavním trasám, kterými se druh šíří z Německa na české území.

Výzkumníci vyrážejí do terénu už počtvrté

„Letos zapojíme čtyři týmy včetně středoškolských studentů z projektu Otevřená věda. Zaměříme se hlavně na nové lokality, abychom co nejpřesněji určili současnou hranici výskytu a zjistili, kudy a jak rychle se bělozubka tmavá šíří. Znovu navštívíme také některá místa z minulých let, protože opakovaný monitoring ukazuje změny početnosti v čase. Letos nás zajímá i to, jak sucho a extrémní teploty ovlivnily populace tohoto teplomilného druhu,“ uvedla koordinátorka monitoringu Alena Fornůsková z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Loňská sezóna potvrdila další šíření druhu

Dlouhodobý monitoring už přinesl rozsáhlá data. Předloni vědci navštívili přes 50 lokalit, na 24 z nich bělozubku tmavou potvrdili a celkem odchytili 156 jedinců. V roce 2025 zaznamenali 111 bělozubek tmavých na 33 lokalitách.

Výzkum se zaměřil také na východní hranici rozšíření

Ani intenzivní monitoring ji však zatím neurčil jednoznačně. Výsledky ukazují, že bělozubka tmavá je v Karlovarském kraji silně vázána na lidská sídla. V místech, kde je početná, vědci téměř nenacházejí původní bělozubku šedou. Zatím ale nelze říci, zda ji nový druh skutečně vytlačuje. Možné konkurenční vztahy proto zůstávají jedním z témat dalšího výzkumu.

Bělozubky často míří do lidských obydlí

Od roku 2023 je důležitou součástí projektu občanská věda. Bělozubka tmavá v Česku výrazně vyhledává lidská sídla a v chladnější části roku se může objevovat přímo v domech nebo hospodářských budovách. Veřejnost tak může vědcům dodat informace z míst, která by běžný terénní monitoring jen těžko pokryl.

Do projektu se už zapojilo více než 200 lidí

Lidé vědcům poslali přes 250 fotografií nebo videí a asi 60 vzorků tkání. Cenné přitom nejsou jen nálezy bělozubky tmavé. Veřejnost posílá i snímky dalších bělozubek, rejsků a rejsců, díky nimž vzniká unikátní přehled o současném rozšíření drobných hmyzožravců v celé České republice. Takto se podařilo potvrdit výskyt bělozubky tmavé například v Kraslicích nebo Kynšperku nad Ohří a získat nové poznatky o dalších druzích. „Na občanské vědě je skvělé, že veřejnost není jen příjemcem výsledků, ale sama pomáhá vytvářet vědecká data. I fotografie drobného savce ze zahrady nebo zvířete přineseného kočkou pro nás může být cenným dokladem o tom, jak se česká fauna mění,“ vysvětlila Fornůsková.

Našli jste bělozubku? Vyfoťte ji a kontaktujte vědce

Vědci proto s příchodem nové sezóny znovu vyzývají veřejnost z Karlovarského kraje i dalších částí republiky k zapojení. „Pokud lidé naleznou uhynulou bělozubku nebo jiného drobného hmyzožravce, zvíře skončí v pasti nebo jej přinese kočka, měli by jej vyfotografovat, ideálně z několika stran, poznamenat si přesné místo a datum nálezu a kontaktovat náš tým. Pokud bude nález zvlášť zajímavý nebo nebude možné druh spolehlivě určit z fotografie, s nálezcem se případně domluvíme na získání malého vzorku pro genetickou analýzu,“ dodala Fornůsková.

V průběhu podzimu a zimy se šance na setkání s bělozubkami zvyšuje

S ochlazením totiž častěji pronikají do lidských obydlí a hospodářských budov. Zkušenosti z předchozích let ukazují, že výrazná vlna hlášení od veřejnosti přichází zejména v prosinci a lednu.