Brněnská botanická zahrada získala do svých sbírek velkou vzácnost, obří semeno palmy ze souostroví Seychely v Indickém oceánu. Právě palmy druhu lodoicea seychelská vytvářejí největší semena na světě. Mají až 40 centimetrů, čerstvá váží 15 kilogramů, s blanitým obalem ještě více. Od úterka si mohou návštěvníci semeno prohlédnout ve vitríně kaktusového skleníku, řekla pracovnice zahrady Hana Ondrušková.

Semeno získali z pozůstalosti soukromého vlastníka

Palma je seychelským endemitem, což znamená, že jinde přirozeně neroste. Pěstování v umělých podmínkách je obtížné, takže živou rostlinu má jen několik tropických botanických zahrad. Semena nelze z přírodních lokalit legálně koupit, rostlina je přísně chráněná. Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity o svůj exemplář dlouho usilovala, nakonec ho získala z pozůstalosti soukromého vlastníka.

Připomíná ženský klín a stehna

Šedé semeno svým tvarem připomíná ženský klín a stehna. Samčí květenství má tvar podobný mužskému pohlavnímu orgánu. Proto byla rostlina v minulosti opředena mýty souvisejícími s plodností.

Palma se dožívá vysokého věku

Samičí rostliny začínají plodit až kolem 25 let. Pokud klíčivá semena, takzvané mořské kokosy, spadnou do vody, tak neplavou a potopí se na dno. Slaná voda rychle semeno znehodnotí, následně vyplave na hladinu, kde ho proudy vody mohou zanést i na jiné ostrovy, třeba na Maledivy, po kterých palma dostala latinský druhový přívlastek maldivica.

Vzácnost si návštěvníci botanické zahrady prohlédnou do konce prázdnin

Semeno, které získala brněnská botanická zahrada, není určené k vypěstování rostliny, poslouží jako sbírkový předmět spíše k výukovým účelům. Nejspíš by už stejně neklíčilo, protože je částečně vyschlé. Návštěvníci zahrady si semeno mohou prohlédnout do konce srpna, uvedla Ondrušková. I v budoucnu ho zahrada vystaví vždy jen na omezenou dobu.

Velikost semen se pohybuje od prachu až po velké kokosy

Velikost semen u rostlin se pohybuje od miniaturních prachových semen parazitických orchidejí, která jsou tvořena jen pár buňkami a nemají žádné zásobní látky, přes malá semínka typu máku nebo kmínu až po obilky, fazole, žaludy, kaštany a velké kokosy.