Téměř každý majitel sportovního koně řeší otázku, jak ho správně vyživovat a zamezit zdravotním problémům. Dlouhodobá fyzická aktivita u závodních koní toitž vede k poškození jejich jaterních buněk, myokardu a svalů, narušuje také jejich metabolismus. Vědci z brněnské Mendelovy univerzity prokazují, že krmiva s obsahem výlisků ostropestřece mariánského mají prokazatelně léčivé a regenerační účinky. Zpravodajský portál BRŇAN o tom informoval mluvčí univerzity FilipVrána.  

„Látky obsažené v semeni ostropestřece mají potenciální vliv na zmírnění nebo prevenci negativních důsledků fyzické zátěže na organismus, mohou pozitivně ovlivnit i energetický metabolismus během samotné fyzické zátěže sportovních koní," uvedla vedoucí týmu Hana Dočkalová z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Vědci dosud vzájemný vztah ostropestřece a fyzické zátěže sportovních koní podrobně nestudovali. Pokud pozitivní účinek jedné z nejčastěji pěstovaných bylin na koňský organismus prokáží, otevře se tím cesta k použití podobného postupu i na jiná zvířata respektive i na člověka. Výhodou tohoto způsobu léčby je nízký výskyt zdravotních obtíží a snížení výkonnosti.

„Postupně podáváme výlisky ostropestřece v granulované směsi s ječmenem. Výhodou je velmi nízká toxicita, takže lze tuto směs podávat i dlouhodobě. Minimálně bych doporučila krmit dva až tři měsíce,“ popsala Dočkalová.

Výtažky ze semen ostropestřece mariánského se využívají při léčbě toxicko-metabolického poškození jater a chronických onemocnění tohoto orgánu. Nejvýznamnější obsahové látky jsou komplexně známy pod názvem silymarin. Jeho správné dávkování koním nyní vědci testují.

„V rámci objektivního posouzení výsledků letos poprvé používáme systém fitness hodinek s GPS a hrudních pásů, které nám umožňují sledování srdečního tepu koní," uvedla Dočkalová.

Ostropestřec mariánský se v současnosti využívá ve farmakologii, jako doplněk stravy u zvířat zejména ke zvýšení denních hmotnostních přírůstků nebo ve veterinární medicíně. Tato bylina je hned po kmínu druhou nejčastěji pěstovanou v ČR na ploše zhruba 2000 hektarů. Díky vědcům z MENDELU nyní zřejmě získá i další využití.