Brno bude spolu s archeology a památkáři hledat způsob, jak zachovat historickou hodnotu nálezu základů měšťanského domu ze 13. století pod budoucím Janáčkovým kulturním centrem (JKC). Cílem je najít takové řešení, které naplní požadavky památkové péče a zároveň co nejméně ovlivní stavbu kulturního centra za víc než dvě miliardy korun. Shodli se na tom brněnští radní, uvedl mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.

Radní byli informováni o skutečnosti, že na mimořádné radě monitoringu záchranného archeologického výzkumu Národní památkový ústav konstatoval, že výzkum na stavbě Janáčkova kulturního centra byl prováděn řádně. „Nález je zdokumentován dle běžných standardů a objekt domu ze 13. století se nachází v neporušeném nálezovém stavu. Dále bylo deklarováno, že zájmem všech složek státní památkové péče i investorů, tedy města Brna a městské společnosti Brněnské komunikace, je maximální zachování historické hodnoty nálezu,“ uvedl Poňuchálek.

K zachování základů středověkého domu, které archeologové odhalili, vyzval město archeolog a antropolog Josef Unger

Od minulého týdne se jednání zástupců města, památkářů a archeologů účastní také zástupci Archeologického ústavu AV ČR Brno (ARUB). „Vnímáme svou roli jako přemostění dvou stran problému, protože nezastupujeme ani zájmy investora, ani zájmy památkové ochrany, ale přitom garantujeme potřebnou odbornost. Způsobů, jak s nálezem naložit, je řada, a jsem rád, že město dalo najevo, že stavbou JKC dojde ke ztrátě jiného veřejného statku, historicky cenného. Jeho hodnota možná není tak velká, aby odůvodnila zastavení stavby kulturního centra, ale město by mělo přijmout konkrétní závazek, jak s nálezem naloží,“ řekl ČTK ředitel ústavu Balázs Komoróczy.

Připomínka nálezu základů městského domu by podle jeho názoru měla být v nějaké formě součástí JKC, ať už na plánované piazzetě nebo uvnitř sálu, například malou expozicí, multimediálním panelem nebo formou rozšířené reality

„Je samozřejmě třeba počítat s nějakými náklady, město by ale tento závazek mělo přijmout. Do budoucna to je výzva, aby archeologický průzkum nebyl brán jako nutné zlo, ale důvod předem řešit možnosti neočekávaných nálezů,“ doplnil.

Komoróczy zároveň upozornil, že hodnotné archeologické nálezy pod budoucím JKC bylo možné předpokládat, a záchranný výzkum tak měl začít mnohem dříve, zvlášť když výstavba sálu několik let stála. Na řešení způsobu, jakým s nálezem naložit, by pak bylo víc času bez tlaku termínů, kterými jsou podmíněna povolení i financování celé stavby.

Stavba JKC, kde najde zázemí brněnská filharmonie, začala v únoru v proluce mezi Veselou a Besední ulicí

Podle města jdou práce podle plánu. Nyní tam archeologové dělají průzkum a vzniká také stěna, která ochrání budoucí stavební jámu. Jde zhruba o 160 pilot vrtaných do hloubky 12 až 18 metrů. Stavba by měla přijít na 2,3 miliardy korun bez daně a měla by být hotová v roce 2027.