Vedení Brna kritizuje úterní schválení novely energetického zákona ve Sněmovně, která podle něj mimo jiné omezuje pravomoci radnic ovlivňovat městské stavební předpisy. Předlohu přezdívanou Lex OZE III nyní posoudí prezident. Změna podle brněnského magistrátu do budoucna sníží kvalitu života, neboť může mít zásadní negativní dopad na urbanismus měst, veřejná prostranství a zeleň. Magistrát to uvedl v tiskové zprávě. Brno spolu s dalšími radnicemi a odbornými organizacemi vyzývá k nápravě. Úprava stavebních předpisů se týká také Prahy a Ostravy.

Poté, co změna zákona nabude účinnosti, ztratí podle magistrátu města klíčový nástroj koordinace městského prostoru, od uspořádání prvků technické infrastruktury v uličním prostranství i pod povrchem až po umisťování a výsadbu nových stromořadí.

„Brno nebylo o tomto omezení dopředu nijak informováno, přestože se jedná o zásadní zásah do městských pravomocí. Tento návrh byl navíc prosazen jako přílepek, tedy bez široké odborné a veřejné diskuse. Výsledkem může být to, že v našich ulicích nebudeme mít dostatek stínu vzrostlých stromů a veřejný prostor bude utvářen čistě technickou infrastrukturou namísto urbanistických principů,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Podle radního Petra Bořeckého (ANO) změna přímo odporuje novému stavebnímu zákonu. „Jasně stanovuje, že zelená infrastruktura musí být na stejné úrovni jako infrastruktura dopravní a technická. Senát tuto problematiku jednomyslně odmítl a přijal pozměňovací návrh, který škodlivý přílepek vypustil, což včera (v úterý) poslanci nereflektovali. Usilujeme tak o to, aby byl přijat odpovídající pozměňovací návrh jako součást navazující novely energetického zákona (LEX OZE 4). Čas na vyřešení se krátí, účinnost schválené novely má být už za pět měsíců od vydání zákona,“ řekl.

Brněnské stavební předpisy jsou účinné od loňského července a zavazují všechny stavebníky, projektanty i úřady zapojené do povolovacího procesu

Zpracování dokumentu zajistila Kancelář architekta města (KAM) Brna ve spolupráci s magistrátem. „Ochrana veřejného prostoru a možnost koordinace technické, dopravní a zelené infrastruktury by měla zůstat v kompetenci měst, která znají své prostředí nejlépe,“ doplnil ředitel KAM Jan Tesárek.