Čeští vědci vyvíjí chytrý materiál, díky kterému nezamrzne vozovka na mostech

Čeští odborníci vyvíjejí chytrý stavební materiál, který se za pomoci umělé inteligence automaticky zahřeje a na mostech či letištních plochách se díky tomu nevytvoří sněhové závěje či ledovka. Na projektu spolupracují Fakulta stavební Vysokého učení technického v Brně (VUT) a firma Betosan, částkou téměř 15 milionů korun ho podpořila Technologická agentura ČR (TA ČR) v programu Trend ministerstva průmyslu a obchodu. V tiskové zprávě to uvedla vedoucí oddělení komunikace a marketingu TA ČR Veronika Dostálová.

Nově vyvíjený materiál vzniká na silikátové bázi s využitím pokročilých moderních technologických plniv. „Do elektricky vodivé vrstvy přivedeme bezpečné napětí, které si můžeme dovolit, bez chránění izolací. Tím, že materiál povede elektrický proud, tak se začne zahřívat. Není potřeba do něj aplikovat topné dráty a funguje to samo o sobě,“ vysvětlil Vít Černý z Ústavu technologie stavebních hmot a dílců na Fakultě stavební VUT.

Inovativnost řešení má spočívat ve využití odpadů jako elektricky vodivých plniv

Pavel Dohnálek ze společnosti Betosan uvedl, že oproti konvenčně využívaným metodám, zejména topné spirále umístěné v konstrukci, je výhodou fakt, že ohřev je rovnoměrný a rychlejší v celém objemu materiálu. Není možné jednoduché přerušení topné funkce, doplnil Dohnálek.

Materiál s dobrou vodivostí má být jednou ze spodních vrstev vozovky, na ní by měla být o něco méně vodivější část. To by měla být významně pevnější, aby vydržela nápor aut, dodal Černý. Podle něj materiál nyní funguje laboratorně a začne se testovat venku na větších plochách.

Zahřívání ploch se má řídit automaticky prostřednictvím technologie datového propojení za pomoci 5G sítě

Umělá inteligence na základě dat, třeba teploty konstrukce, předpovědi počasí a teplotních výkyvů, ohřev automaticky spustí či vypne. „Tím maximalizujeme energetickou efektivitu procesu,“ řekl profesor Rostislav Drochytka z Fakulty stavební VUT v Brně.

Vývoj je nyní ve fázi technického řešení regulace teploty a úpravy složení unikátních směsí za účelem dosažení optimálních parametrů pro vyhřívání. Celý systém má být dokončen v roce 2024. Počítá se s jeho využitím například na dálničních a silničních mostech, zastávkách městské hromadné dopravy, železničních stanicích či letištních drahách. „Půjde především o důležité konstrukce, protože to asi nebude úplně levná záležitost,“ dodal Černý.