Uvnitř východních hradeb brněnského hradu Špilberku se ukrývá mimořádně působivý prostor. Dvě obří nádrže bývalých vodojemů teď mají nový účel – Muzeum města Brna do nich instalovalo přes třicet kamenných artefaktů. Lidé si v lapidáriu v čerstvě opravených vodojemech prohlédnou např. fragmenty zaniklé Královské kaple či Židovské brány, středověké náhrobky nebo kamenné ozdoby ze starobylých měšťanských domů. Nová stálá expozice na hradě Špilberku nazvaná „Chrám kamene“ se lidem otevírá právě dnes.
„Díky jedné z posledních velkých rekonstrukcí na Špilberku získává hrad nový atraktivní cíl pro návštěvníky. V unikátních prostorech bývalých vodojemů bylo vybudováno lapidárium, které se zajisté stane tahákem letošního léta i příštích sezón,“ říká primátorka města Brna Markéta Vaňková.
Pro cenné exponáty lapidária dosud muzeum nemělo odpovídající výstavní prostor. Lapidárium, tedy soubor kamenných artefaktů, je přitom nedílnou součástí sbírek Muzea města Brna od jeho počátků. „Exponáty lapidária byly prvně vystaveny již v roce 1908 v ambitu bývalého dominikánského kláštera a zůstaly zde i po jeho úpravách na sídlo městské správy ve 30. letech minulého století. Některé z nich jsou zde k vidění dosud,“ vysvětluje ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian. „Myšlenka využít pro lapidárium bývalé špilberské vodojemy vznikla už před čtvrt stoletím. Jejich impozantní dispozice evokující chrámový prostor tak dnes získává nové využití přinášející návštěvníkům Špilberku nevšední zážitek,“ přibližuje Ciprian.
Víc než tři desítky kamenných artefaktů nové expozice Chrám kamene si teď lidé prohlédnou v nádržích postavených v letech 1870–71 a 1900. „Adaptací obou nádrží získalo muzeum atraktivní prostor pro vystavení exponátů dokumentujících zaniklé městské kostely, paláce a hřbitovy. Zvlášť zajímavé jsou fragmenty z tzv. Královské kaple nebo konzola s mužskou tváří z Židovské brány. Celé expozici dominují Boží muka z roku 1494 od Valeriana Planera,“ popisuje kurátor sbírky lapidária Filip Kyrc. Nejstarším přesně datovaným exponátem je náhrobník Alberta z Krosna z roku 1399, rektora kostela sv. Mikuláše, který stával na dnešním náměstí Svobody.
Bývalé vodojemy jsou samy o sobě technickou památkou. „Jako zásobárna vody pro město sloužily přibližně do 20. let 20. století, následně chátraly. Dvě obří prostory s hloubkou kolem 6 metrů byly původně oddělené a přístupné pouze shora šachtami. Během oprav byly mezi nádržemi proraženy dva průchody a také nový vstup zvenčí. Práce na vybudování lapidária a odborného zázemí hradu trvaly od července 2017 do prosince 2019. Mám velkou radost, že vodojemy získávají po téměř 100 letech nové využití,“ uzavřel náměstek primátorky Tomáš Koláčný.
