Exkluzivně pro Brňana: Filip Maleňák

Autor aplikace, která pomáhá zachraňovat životy. 

  • Foto

    aplikace Záchranka

Nápad na aplikaci Záchranka, která při vytočení tísňové linky 155 zároveň na dispečink záchranky odesílá GPS souřadnice volajícího a další informace, dostal Filip Maleňák při psaní bakalářské práce na
Vysokém učení technickém. V mobilu už ji má staženou přes milion dvě stě tisíc lidí, funguje i v zahraničí a je napojena na horskou a vodní záchrannou službu. Brněnský tým ji neustále zdokonaluje a
přidává nové funkce. „Chtěl bych se přiblížit tomu, aby ji v telefonu měla polovina Čechů. Ale když si uvědomíme, že aplikace bude mít začátkem března čtvrté narozeniny, a máme milion dvě stě tisíc lidí,
kteří ji mají v mobilu, tak to není špatné. Kdybychom se na konci letošního roku dostali na počet milion a půl, byl bych spokojený,“ říká Filip Maleňák.

Proč je dobré mít v mobilu aplikaci Záchranka?
Díky aplikaci nemusím přemýšlet o tom, jaké číslo mám volat. Pokud se dostanu do potíží a potřebuji přivolat záchrannou službu, otevřu aplikaci a stisknu tlačítko, které podržím tři vteřiny. Vytáčí se hovor
na linku 155 a zároveň s tím se odešlou GPS souřadnice, kde se nacházím, informace o mně, které mám vyplněné v profilu v aplikaci. Rovnou na dispečink zdravotnické záchranné služby se tedy odešlou
informace, na které by se dispečer volajícího ptal: co se stalo, komu a kde. Díky použití aplikace se významně urychluje a zefektivňuje hovor. 

Volající vytáčí číslo na linku 155 pomocí tlačítka v aplikaci. Co se děje „v zákulisí“, kam uživatel nevidí?
Aplikace záchranářům odešle informaci o tom, kolik máte baterky v telefonu, na jakém jste signálu, kde se nacházíte včetně nadmořské výšky. Dále se odesílají informace, které si předem vyplníte do profilu aplikace – jméno, rodné číslo, kontakty na osoby blízké. Pokud nejste připojeni na internet, informace se na dispečink odešlou v šifrované SMS zprávě, což se využívá i v místech s horším signálem.

V jakých případech aplikace pomáhá nejvíc?
Určitě pomáhá nejvíc při určení místa, kde se nacházíme, nejvíc pak v přírodě v otevřeném terénu. Pokud jsme třeba v lese a sami nedokážeme popsat, kde se nacházíme. Musíme si ale uvědomit, že aplikace Záchranka dnes už není jen o odesílání polohy, ale že odesílá celý soubor informací, které si v aplikaci vyplníme v profilu. Když si záchranku přes aplikaci zavoláte ve městě a máte v profilu vyplněnou adresu včetně čísla domu a patra, kde bydlíte, i to velmi pomůže. Protože GPSka nedokáže rozlišit, ve kterém vchodě v paneláku jste.

V čem ještě aplikace pomáhá přímo záchranářům?
V tom, že plní úlohu určité automatizace některých úkonů, které by dispečer musel provádět manuálně. Na základě polohy volajícího aplikace sama definuje, zda se nachází v oblasti, kde je potřeba, aby se kontaktovala nejen zdravotnická záchranná služba, ale také horská služba nebo vodní záchranná služba. Tak to funguje například u Brněnské přehrady na jedné straně do 300 metrů na břehu, na druhé straně až po Ríšovu studánku, kde jsou cyklotrasy. Pokud v tomto místě použiji aplikaci, volání a nouzová zpráva jde na linku 155 a současně se rozhouká i hlášení na stanici vodní záchranky. Jinak by dispečer musel kontaktovat vodní záchranáře sám. Takto se ušetří další cenný čas. 

V profilu si v Záchrance můžu vyplnit už zmíněný kontakt na blízkou osobu. Slouží pak i k tomu, že personál v nemocnici může příbuzné pacienta kontaktovat?
Zatím se to v nemocnici nevyužívá, ale do budoucna je to jedna z možností. Kontakt na blízkou osobu však pomáhá v případech, když si přes aplikaci zavoláte záchranku, ale třeba už nejste schopni
komunikovat, upadnete do šoku nebo se vám vybije telefon. Dispečer může využít kontakt na blízkou osobu, třeba s vámi bude na místě nebo bude vědět, co se stalo.

Vy sám už jste aplikaci také použil, v jaké chvíli to bylo?
Jednou jsem spadl na horách na kole, takže jsem ji chtěl použít pro sebe, ale měl jsem vybitý telefon. Naštěstí jsem neměl zas tak velké zranění – rozseknutou nohu, takže jsem byl schopný dojet na nejbližší stanici horské služby, kde mě ošetřili. Ve druhém případě už jsem ji skutečně použil, a to pro někoho jiného, když jsem byl svědkem autonehody ve Zlínském kraji. Přede mnou se srazilo auto s motorkářem, takže jsem byl první u nehody. Vůbec jsem nevěděl, kde jsem, takže jsem byl rád, že mně aplikace pomohla a dispečer záchranky na mapě hned viděl, kde jsme. Takže je důležité zmínit, že samozřejmě můžete aplikaci použít i pro přivolání záchranky pro někoho jiného. 

Někdo možná nechce kvůli obavě ze zneužití dat do profilu osobní informace vyplnit. Mohou být lidé klidní a informace o sobě do aplikace zadat?
Bát se určitě nemusí. Nemáme žádnou databázi údajů, které lidé do profilu vyplňují. Data jsou uložena v aplikaci přímo v telefonu, nikam se neodesílají až do té doby, kdy stisknete tlačítko pro přivolání
záchranky, teprve potom se data odešlou na zdravotnickou záchrannou službu v rámci tísňové komunikace. Jsou ekvivalentem toho, jako byste informace nadiktovali dispečerovi při telefonickém
hovoru. 

Od začátku února jste v aplikaci rozšířili systém doplňkové výstrahy, který nově platí nejen pro Brno, ale pro celý Jihomoravský kraj. Jak přesně funguje?
Protože aplikaci má dnes staženo přes 1,2 milionu uživatelů, můžeme tento počet využít pro to, že jim dáme vědět, pokud se stane mimořádná událost, která má vliv na zdraví nebo život obyvatel na daném území. Uživatelům aplikace mohou záchranné složky dát vědět, varovat je, aby se do nebezpečí nedostali. Samozřejmě musí být připojeni na internet, tedy být na wi-fi nebo mít zapnutá data. Jako příklad můžeme uvést znečištění pitné vody v Brně. V takovém případě bude oddělení krizového řízení magistrátu ve spolupráci s hasiči schopno do aplikace vyslat upozornění, takzvanou push notifikaci, o takové události. Aplikace začne velmi nepříjemně houkat a zobrazí se zpráva – například otrava pitné vody– a odkaz na více informací na webu. Taková služba upozorňuje a předchází tomu, aby se lidé nedostávali do situací, kdy by museli volat na tísňovou linku. V aplikaci si uživatel vybere oblasti, pro které chce být informován. Jde o všech dvacet jihomoravských obcí s rozšířenou působností a město Brno. Můžete si vybrat více oblastí, nejen jednu. Samozřejmě jde o doplňkový systém, který nenahrazuje sirény nebo jiné zákonné prostředky výstrahy. Protože řada obcí používá aplikaci Mobilní rozhlas, šíříme varování i do této aplikace. Když jsme vyslali první push notifikaci o tom, že se systém doplňkové výstrahy spouští v Brně, přijalo ji 480 tisíc lidí.

Jak je vidět i na této funkci, Záchranka není „jen“ o přivolání pomoci. Co všechno dnes už aplikace umí?
Ano, aplikace už není jen chytré tísňové tlačítko na přivolání záchranné služby. Najdeme v ní i instruktáž první pomoci včetně metronomu na resuscitaci. Aplikace obsahuje nejširší databázi dostupných
defibrilátorů v České republice, unikátní přehled všech pohotovostí v ČR, což se na internetu dohledává velmi složitě, stanice vodní záchranné služby nebo horské služby i systém doplňkové výstrahy.

Aplikace už funguje i za hranicemi České republiky. Kde všude?
Lidé si pomocí aplikace, kterou mají ve svém telefonu, přivolají pomoc v Rakousku, na slovenských horách a od letošního roku nově i v Maďarsku.

A co další sousední země – Polsko či Německo?
Polsko a Německo mají specifický a složitý systém, takže je to pro nás v těchto zemích zatím spíš nedosažitelné. Ale jako další se rozhodně nabízí Chorvatsko, kam Češi hodně jezdí na dovolenou. Když
aplikaci použijete ze země, která do našeho systému ještě není začleněná, sice neumí odeslat vaši polohu, ale nabídne vám telefonní čísla na místní tísňovou linku a dovoláte se přes chytré tlačítko. A právě Chorvatsko je z těch zemí, které ještě nejsou v našem systému, ale Češi tam aplikaci nejčastěji používají. Chceme Chorvaty přesvědčit, aby u nich vznikl komplexní systém pro aplikaci stejně jako v Maďarsku.

Už jste zmínil, že aplikaci má za její bezmála čtyřleté fungování staženo přes milion dvě stě tisíc lidí. Jste s tímto číslem spokojený?
Když vezmeme, že v České republice žije asi deset milionů lidí, tak dnes má aplikaci každý desátý Čech. Chtěl bych se přiblížit tomu, aby ji v telefonu měla polovina Čechů. Ale když si uvědomíme, že aplikace bude mít začátkem března čtvrté narozeniny, a máme milion dvě stě tisíc lidí, tak to není špatné. Kdybychom se na konci letošního roku dostali na počet milion a půl, byl bych spokojený.

Zaznamenáváte nárůst zájmu o aplikaci před letní a zimní sezonou, když lidé vyrážejí na hory a na dovolenou?                                                                                                                                                                        Největší zájem je, když přidáme novou funkci. Hodně stažení bývá také na Vánoce, když lidé dostanou nové mobilní telefony, souvisí to i s tím, že začíná zima. Před létem vždy vydáváme tiskovou zprávu,
abychom opět upozornili, že je dobré aplikaci mít, takže i díky mediální pozornosti počet stažení naroste. Naše aplikace se stále drží jako nejlepší v oblasti zdravotnictví v Česku a drží se i mezi nejstahovanějšími aplikacemi.

Nápad na její vytvoření jste měl při psaní své bakalářské práce. Myslel jste si tehdy, že to nezůstane jen u bakalářky a rozjede se to tak, že ji bude používat přes milion lidí?
Něco takového mě v té době vůbec nenapadlo. Aplikace je dnes výsledkem tvůrčí práce velkého týmu – jak po technické, tak odborné stránce. Spolupracují na ní špičky v oboru záchranných služeb i IT
odborníci, aby aplikace byla nejen technologicky dobrá, ale aby také technologie sloužila efektivně v praxi.

Zvažujete i nějakou variantu pro lidi, kteří nemají chytrý telefon?
Připravujeme speciální tlačítkový telefon, který má v sobě kromě GPSky a dvou SIM karet také zabudované tísňové tlačítko. Při zavolání na linku 155 tento telefon odešle na dispečink záchranné služby
stejnou zprávu jako chytrý telefon při použití aplikace Záchranka. Cílovou skupinou budou nejen senioři, ale i aktivní lidé, kteří třeba chodí po horách a chtějí mít zálohu, kdyby se jim chytrý telefon vybil. Tento vydrží na jedno nabití týden.

A jaké další novinky připravujete?
Naší dlouhodobou vizí je dostat oči záchranáře na místo nehody ještě před příjezdem sanitky. Pracujeme tedy na tom, aby mohl operátor či operátorka tísňové linky v případě, že to uzná za vhodné, aktivovat po dohodě s volajícím skrze aplikaci Záchranka videopřenos. Záchranářům se tak otevře nový rozměr tísňového hovoru – člověku v nouzi budou moci ještě přesněji poradit s první pomocí, neboť se nebudou muset spoléhat pouze na popis poranění, který může být v krizových situacích pod vlivem šoku či stresu zavádějící. Tento úkol je ale ještě ve fázi raného testování a zjišťování limitů.

Foto: aplikace Záchranka

Zdroj: 
Brňan (ZAZ)