Spolky a firmy se mohou domáhat zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do dobré pověsti, nejčastěji nějakou pomluvou. Ústavní soud (ÚS) dnes nově vyložil občanský zákoník. Postavil se proti judikatuře Nejvyššího soudu. Důvod ke zrušení sporných ustanovení však ÚS nenašel, nedostatky lze překlenout výkladem za použití analogie s právní úpravou ochrany proti nekalé soutěži.

Zadostiučinění může spočívat v omluvě, případně v penězích

„Žádná lež není dost malá na to, aby si nezasloužila alespoň omluvu,“ řekl novinářům soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. V nálezu uvedl, že právnické osoby nejsou jen samoúčelnou právní fikcí, ale nástrojem, prostřednictvím něhož mohou lidé naplňovat své zájmy. „Dobrá pověst hraje klíčovou roli pro vystupování právnických osob v právních vztazích a pro naplnění práv jednotlivců, kteří jsou v nich sdruženi, a při neoprávněném zásahu do ní jim může vzniknout majetková i nemajetková újma,“ uvedl Jirsa v nálezu.

Zadostiučinění náleží jen fyzickým osobám, řekl Nejvyšší soud

Nejvyšší soud koncem roku 2021 interpretoval zákoník tak, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do dobré pověsti náleží jen fyzickým osobám, tedy lidem. Právní názor tehdy vyvolal překvapení v odborných kruzích a promítl se do různých sporů. Spolek Milion chvilek kvůli tomu neuspěl s žalobou na někdejšího předsedu KSČM Vojtěcha Filipa. Právě na základě stížnosti Milionu chvilek se problematikou zabýval ÚS, dnes se však vyjádřil jen v obecné rovině k právní úpravě.

Spolek se domáhal omluvy za výroky, kterými jej Filip spojil s kybernetickým útokem na benešovskou nemocnici

Soudy žalobě nevyhověly, poukázaly na tehdy nový rozsudek Nejvyššího soudu v jiné věci. Spolek Milion chvilek podal ústavní stížnost. Tříčlenný senát ÚS podnět loni postoupil plénu, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň. Zdůvodnil to závažností věci a jejím širším přesahem.

Z projednávání na plénu pak vzešel návrh na zrušení dvou ustanovení občanského zákoníku

To je výjimečná procesní situace. Plénum obvykle dostává návrhy zvenčí, nejčastěji od poslanců, senátorů a jiných soudů. Zákon však dává plénu i možnost vlastní iniciativy. Z databáze soudu plyne, že ji takto využilo poprvé. Výsledkem je dnešní nález, ke kterému však pět soudců z 15 doplnilo odlišné stanovisko. Vyjádřili názor, že judikatura Nejvyššího soudu odpovídala textu i smyslu občanského zákoníku a nebyl důvod ji takto měnit.

Není úkolem ÚS promítat své představy o lepším právu do občanského zákoníku, řeklo pět soudců s odlišným stanoviskem

„Širší zákonná ochrana práv právnických osob je jistě možná a je legitimní možností zákonodárce takovouto úpravu zvolit. Rozhodně však není úkolem ÚS, aby své představy o lepším právu promítal do platného občanského zákoníku, a to jako jakýsi alternativní zákonodárce,“ stojí ve stanovisku přehlasovaných soudců Zdeňka Kühna, Josefa Fialy, Tomáše Langáška, Kateřiny Ronovské a Jana Wintra.