Focení kalendáře v Brně spojilo světy dětí s Downovým syndromem a cirkusu

Cirkus pro děti a děti pro cirkus. Tak zní motto projektu, který propojil děti s Downovým syndromem a Cirkus Humberto. Během brněnské štace pózovaly děti v liduprázdném šapitó s místními zvířaty. Ze série fotografií vznikne kalendář.

  • Foto

    Johana Spáčilová

Sloni, kůň, velbloud, lama nebo poník. Všechna tato zvířata hrají společně s dětmi s Downovým syndromem hlavní roli v projektu, který druhé červnové pondělí spojil oba světy dohromady. 

"Prvotní myšlenka této akce byla podpořit cirkus, a to nejen Cirkus Humberto, ale cirkusy obecně. Je to projekt cirkus pro děti, děti pro cirkus. Protože upřímně nesouhlasím s aktivitami například Svobody zvířat, které odkazují na to, že cirkus v dětech zachovává traumata a ony pak na základě toho týrají zvířata a podobně. Chceme poukázat na to, že na děti, jak s Downovým syndromem, tak na některé i s lehkým autismem, to zde působí naprosto skvěle, v podstatě terapeuticky,“ vysvětlila organizátorka a fotografka Johana Spáčilová. „Cílem tohoto projektu je pomoci jak dětem, tak také ukázat cirkus trochu z jiného světla,“ dodala.

S tím, že souhra mezi dětmi a zvířaty skvěle funguje, souhlasí i trenérka slonic Sharon a Baby Adriana Folco. „Sloni jsou velmi senzitivní a citliví, takže jsou v kontaktu s hendikepovanými dětmi velmi jemní a skvěle na ně reagují. A děti zase na ně. Vždy to byl můj sen se slony pomáhat podobné dobré věci,“ říká. 

V Cirkusu Humberto pózovaly děti ze zapsaného spolku Agility Ráječko, který sdružuje děti s Downovým syndromem a jejich kamarády. „Focení mě bavilo, jsem modelka,“ podělila se o svou radost jedna z aktérek Petruška.  „Naší hlavní náplní je to, že se staráme o děti s Downovým syndromem, především o rodiny, které se dostali do tíživé situace, a to ať již sociální nebo finanční, a vzájemně se zároveň
učíme různé věci. Agility Ráječko sdružuje zhruba 9 rodin, plus máme kamarády, které zveme na všechny možné akce. Máme i děti, které třeba nejsou z úplné rodiny, kterou jim nechceme nahradit, ale doplnit,“ popsala zakladatelka Olga Darmovzalová. 

Spolek se podílí na mnoha aktivitách. „S dětmi děláme taky canisterapii, hipoterapii a paravoltiž, protože pro děti, které jsou svalově ochablé, mají svalovou hypotonii, je nejlepší nějaká činnost… A ta nějaká činnost je v našem případě kůň, který je dostane ze země, kde se špatně pohybují. Děti díky němu dostávají pegasova křídla, ony na tom koni letí. A díky tomu mají krásný vztah ke zvířatům. Proto i to focení tady,“ doplnila Olga Darmovzalová. Právě zážitky jsou podle ní pro děti stěžejní. „Pokud by nám veřejnost chtěla pomoci, tak lidé mohou dětem darovat například jakýkoliv zážitek, finanční dar, za který jim můžeme nějaký zážitek zprostředkovat. Snažíme se, aby naše děti z toho života něco měli, a zajistit to pro tolik dětí není snadné,“ vysvětlila Darmovzalová. „A pokud budu upřímná, tak se veřejnost může zapojit především v tom, když nás nebude odsuzovat, když nebude říkat, že naše děti patří do ústavu, to už je dnes překonané, dítě patří do rodiny. Aby vidělo, že je chtěné a milované, že je součástí rodiny. Že něco umí. Protože naše děti nejsou nevzdělatelné, ony sice mají nižší IQ, mají i spoustu fyzických nepředpokladů, protože mají například svalovou hypotonii, takže se hůře pohybují, ale jsou to děti, které milují. Chtějí také žít rovnocenně s ostatními lidmi, chtějí si hrát, chtějí dělat všechno. A to, co dělat nemohu, se jim snažíme nahrazovat různými aktivitami, třeba jako je tato,” dodala.
Z focení vznikne kalendář. „Jeho výroba aktuálně závisí na tom, jak se nám podaří sehnat finanční prostředky na tisk. A když vše dobře půjde, tak by měl být kalendář v snad srpnu hotový. K dispozici by měl být například i zde v cirkuse, tak i v centrech pro hendikepované děti a samozřejmě, pokud se přidá někdo další, tak budeme rádi,“ sdělila fotografka Johana Spáčilová.

„Jedna z našich slonic, Baby, maluje, udělá na plátno například svou stopu, baví ji to. A již jsme její obrazy dražili v cizině a výtěžek využili na podobnou dobročinnou věc. A ráda bych na tuto zkušenost navázala i v České republice,“ uzavřela trenérka slonic Adriana Folco.

 

Zdroj: 
Brňan (NEP)