Jihomoravský kraj dostává nejméně peněz ze všech krajů, v rozpočtu mu chybí 2 miliardy

  • Foto

    redakce (MOŠ)

Finanční prostředky, které kraje na svůj provoz získávají ze sdílených daní, se stanovují podle zákona o rozpočtovém určení daní (RUD). Jihomoravský kraj je se svým příspěvkem na osobu 5 763 korun za rok 2020 hluboko pod celostátním průměrem na jednoho obyvatele. Ten je o více než jeden a půl tisíce korun vyšší. Některé kraje dosahují až na dvojnásobek příjmu Jihomoravského kraje. Zpravodajský portál BRŇAN o tom informovala mluvčí kraje Aneta Knotková.

„Největším problémem Jihomoravského kraje je nespravedlivé financování krajů ze státního rozpočtu, kde Jihomoravský kraj trpí nejvíce ze všech krajů a přichází tak o stovky milionů korun,“ popsala Knotková. „Rozdíl mezi člověkem z jižní Moravy a odjinud je jednoduchý. Je to zkrátka jiný kraj, jiný peníze. A Jihomoravský kraj dostává na osobu nejmíň ze všech. Nechceme, aby se jiným krajům finance snižovaly, protože ani jejich rozpočty nejsou nijak obrovské. Pokud se ale nemá jižní Morava propadnout do dlouhodobé stagnace, je potřeba s tímto stavem něco udělat,“ uvedl hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL).

Z celkového balíku peněz určeného pro kraje (9,78 % ze sdílených daní) dostává Jihomoravský kraj ročně 9,53 %, v loňském roce to bylo necelých sedm miliard. „Pokud bychom byli na průměru, získal by náš kraj o dvě miliardy více. Jinými slovy můžeme říct, že každý čtvrtý rok teď fungujeme s nulovým rozpočtem,“ doplnil Grolich.

Na nedostatek financí si stěžují všechny resorty. Nutné investice by měly putovat do obnovy a modernizace majetku spravovaného příspěvkovými organizacemi kraje v celkovém rozsahu 9,7 miliard korun. „V krajském školství máme nezajištěné investiční potřeby v objemu 1,5 miliardy, z toho zhruba třetina jsou vyloženě havarijní stavy. V důsledku systémového podfinancování kraje můžeme tyto potřeby řešit daleko pomaleji, než by to chtělo, a tento obrovský vnitřní investiční deficit na 182 školách a školských zařízeních kraje valíme před sebou,“ doplnil hejtmanův náměstek Jiří Nantl (ODS).

Podobně jsou na tom silnice II. a III. třídy, jejichž správa patří do gesce krajů. Z celkového počtu téměř čtyř tisíc kilometrů silnic je pětina z nich v havarijním stavu. A podle dokumentu z roku 2019, který řeší situaci mostů, je potřeba 230 milionů ročně na jejich obnovu. „Stát předal Jihomoravskému kraji tyto komunikace II. a III. třídy s obrovským vnitřním dluhem v řádu miliard korun. Jenom nevypořádané pozemky pod těmito komunikacemi představují finanční objem převyšující jeden a půl miliardy korun,“ dodal náměstek hejtmana Jiří Crha (ODS).

Finance ale chybí také ve zdravotnictví, není třeba na vybudování nových výjezdových základen Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje kraje v Bučovicích, Boskovicích, Kyjově, Mikulově, Veselí nad Moravou a Slavkově. Podobně jsou na tom i další resorty, jako je sociální oblast nebo kultura a životní prostředí.

Fotogalerie: