Jihomoravský kraj prohrál u soudu, některé pozemky pod brněnským letištěm náleží podnikateli Horkému

Některé pozemky pod přistávací a vzletovou dráhou brněnského letiště měly ještě donedávna zapsány dva majitele. Na straně jedné stál Jihomoravský kraj, na straně druhé Michal Horký. Začátkem října loňského roku přišlo jasné rozhodnutí, kdy Jihomoravský kraj prohrál spor o určení vlastnictví pozemků a potvrdilo se tak, že jediným majitelem byl a je Horký. Právě o průběhu sporu, dalších postupech a výhledu do budoucna přinášíme rozhovor s brněnským podnikatelem Michalem Horkým.

– Jak je možné, že jako vlastník pozemků pod letištěm bylo v katastru nemovitostí zapsáno více subjektů, dá se vyčíst něco z historie?

Je to poměrně složitá právní otázka, nicméně zjednodušeně se celá záležitost dá shrnout následovně. Tak jak je z historického hlediska jasno o majitelích nebo nájemcích letiště, byly dohady o tom, kdo je vlastníkem klíčových pozemků pod přistávací a vzletovou dráhou. Katastr nemovitostí tento zápis označuje jako duplicitní vlastnictví, kde je zapsán jak Jihomoravský kraj, tak i soukromý majitel. Pokud bychom chtěli hledat původního majitele sporných pozemků, je nutné jít hluboko do historie, a to až do roku 1946, kdy jej získávají manželé Raušovi jako příděl konfiskátu po Němcích. Ti zde jako zemědělci obhospodařovali půdu pod současným letištěm a v jeho okolí. Pozemky o velikosti cca 8,6 hektarů získali na základě přídělu, což byl tou dobou zcela běžný postup nakládání se zkonfiskovaným majetkem. Někdo zkrátka musel na těchto pozemcích hospodařit. Zvlášť v situaci, ve které se nacházelo po válce zásobování potravinami. Musím podtrhnout, že následná výstavba letiště byla pro všechny překvapením.

– To se tehdy nikdo neptal a zabavil jim jejich pole k výstavbě?

V době totality byly pozemky, na kterých hospodařila družstva v takzvaném holém vlastnictví. Což znamenalo, že se jejich vlastníků nikdo na nic neptal, letiště bylo postaveno, aniž by v té době došlo k převodu vlastnického práva. Teprve až v roce 1978 dochází k nějaké „dohodě“. Československé aerolinie podepisují smlouvy se sousedy, manželé Raušovi se dohod neúčastní. Aerolinky se totiž domnívají, že jde o nepřidělený konfiskát. Pozemky Raušových tak po revoluci získávají hned dva nové majitele. Prvním je Rodina Zajícova, druhým Jihomoravský kraj, který je měl dostat od státu. Ovšem on je nikdy dostat nemohl, protože mu nepatřily. Tímto krokem se rozjíždí další tahanice o klíčové pozemky pod letištěm. Odvíjí se smršť jednání, která ale k řešení nevedou. Začínají soudní tahanice.

– Proč se rodina Zajícova nesnaží problém řešit, vždyť je jim pozemek k ničemu, nedá se na něm hospodařit, užívá je někdo jiný a ani za to neplatí…

Ale oni se snažili… dokonce se několik let pokoušeli s Jihomoravským krajem komunikovat a snažili se nalézt možná řešení, která by byla schůdná pro obě strany, bohužel marně. Zajícovi po deseti letech tahanic spor vzdali, neměli finance na soudní procesy, navíc jsou v seniorském věku a vypjaté situace nezvládají. To, že jsem pozemky koupil já, bylo jen a pouze důsledkem toho, že JMK se Zajícovými nejednal a oni už neměli sílu tuto záležitost dotáhnout.

– Takže pozemky prodávají Vám? A to i přes duplicitu vlastnictví?

Ano. Zase tak jednoduché to nebylo, zavázal jsem se, že sedmdesát let starý spor vyřeším, a to se teď povedlo. Přišlo mi to tehdy celé absurdní… Výsměch starým lidem, využití jejich bezmoci.

– Jak je možné, že jste spor vyhrál až Vy?

Tento spor jsem vyhrál proto, že se mi v soudním řízení podařilo prokázat to, co jsem předesílal celou dobu, tedy, že moji právní předchůdci pozemky řádně nabyli přídělem, a že Jihomoravský kraj byl, jakožto duplicitní vlastník, zapsán pouze v důsledku administrativních nedopatření. Jihomoravský kraj tudíž pozemky nikdy nevlastnil a ani vlastnit nemohl.

– Co s pozemky plánujete dál? Některá média tvrdí, že už Vás Jihomoravský kraj oslovil s konkrétní nabídkou?

Jsem vlastníkem předmětných pozemků už déle jak tři roky a na začátku října loňského roku soud pravomocně rozhodl, že vlastníkem pozemků jsem já, resp. zamítl žalobu JMK na určení, že vlastníkem je kraj. Já nemám potřebu se jich zbavovat. Navíc, žádná nabídka ze strany JMK nepadla. Nemám ani žádnou informaci o tom, že by Jihomoravský kraj měl o mé pozemky zájem a zároveň nemám ani informaci o tom, že by Jihomoravský kraj chtěl moje pozemky nadále užívat.

– Takže, jestli to dobře chápeme, soud loni rozhodl, že kraj užívá celá ta léta Vaše pozemky neoprávněně, je to tak? Co bude dál?

Asi se shodneme na tom, že pokud někdo užívá cizí věc, měl by si smluvně zajistit možnost tohoto užívání. Jednání, kdy někdo užívá cizí věc, aniž by k tomu měl povolení vlastníka, je obecně označováno za squatting. O tom, že Jihomoravský kraj užívá moje pozemky po celou dobu, kdy mi patří, bez právního důvodu, ví Jihomoravský kraj s naprostou jistotou již od 3. 10. loňského roku. A jak jsem již popisoval, já v tuto chvíli vůbec nevím, zda kraj má zájem moje pozemky užívat, či nikoliv. Pakliže tento zájem má, očekával bych, že mne kontaktuje s vyjádřením tohoto zájmu, s případným návrhem podmínek tohoto užívání a také s tím, jak hodlá vyřešit to, že užíval moje pozemky po celou dobu, kdy jsem jejich vlastníkem neoprávněně. Je s podivem, že se tak doposud nestalo.

– Nezlobte se, ale tady se jasně nabízí otázka, má-li zájem kraj pozemky koupit, prodal byste?

To je trošku spekulace, já opravdu nevím, zda Jihomoravský kraj vůbec má zájem pozemky koupit, případně je nadále užívat. Takže opravdu vůbec nevím. Nikdo mne do dnešního dne neoslovil. Vlastníkem pozemků jsem již déle jak tři roky. Jsem Brňák a k Brnu mám opravdu niterný vztah, proto určitě nemám jakýkoliv zájem na tom, aby byly jakékoliv problémy ve fungování letiště. Zvláště v situaci, ve kterém se letiště v současné době nachází. Tedy, jak jsem se dozvěděl z tisku, že prakticky všechny pravidelné linky z Brna byly, vyjma linky do Londýna a do Bergama, zrušeny. Je opravdu velmi zvláštní, že v dnešní době nebývalé konjuktury, kdy lidé hodně cestují, má Brno méně linek, než v době krize, kdy lidé otáčí každou korunu… Na druhou stranu počet odbavených cestujících v rámci sezónních charterových letů přibývá…

– Co bude dál? Budete čekat na oslovení Jihomoravským krajem nebo budete žádat vydání bezdůvodného obohacení?

Já jsem opravdu hodně trpělivý a shovívavý a ještě chvíli počkám. Nicméně i moje trpělivost a shovívavost má samozřejmě svoje hranice. A jsem si také samozřejmě vědom toho, že mi běží promlčecí lhůta… Ale opravdu bych se velmi nerad dostal do pozice, aby JMK svoje pochybení, kdy se mnou nijak nejednal a podal na mne zcela zbytečnou žalobu, bude házet na mne, tedy na toho „zlého“ podnikatele. Od samého počátku jsem deklaroval a dokladoval, že je zcela zřejmé, že vlastníkem jsem já a že soudní spor je zcela zbytečný. Ale asi si každý udělá obrázek sám už jen z toho, že JMK se svým obřím aparátem má již od 3. října loňského roku postaveno najisto, že vlastníkem pozemků není, tyto v klidu neoprávněně užívá a se mnou vůbec nejedná. Opravdu si neumím představit, že bych se choval stejně. Já osobně bych se nejenže snažil celou situaci co nejrychleji vyřešit, ale asi bych se i za protiprávní užívání cizího majetku omluvil. Ale asi bych toho chtěl příliš. S velkým zájmem také čekám, zda se JMK pokusí namítnout promlčení části bezdůvodného obohacení, zda se tedy pokusí zneužít mé trpělivosti a shovívavosti. Osobně se domnívám, že by to bylo již za hranou dobrých mravů. Prostě celou situaci v klidu s pobavením sleduji. Byl bych velmi rád, aby bylo jasno v jedné věci, že psí hlavu si opravdu od nikoho nasadit nenechám….