Káznice v Brně má 250 let, ještě před opravou ji oživují umělci a spolky

  • Foto

    MMB (archiv)

Bývalou Káznici, areál s pohnutou historií dlouhou 250 let, plánuje brněnský magistrát přeměnit na kreativní centrum s muzeem a pietním místem. Dlouho plánovaná rekonstrukce se však stále odsouvá. Zachovalejší část areálu tak postupně začali využívat umělci a neziskové organizace, nyní spojení pod hlavičkou projektu Káznice žije!. Ve středu v areálu zahájili festival Faktor K a představili novinářům plány na nejbližší dva roky. Chtějí například otevřít další prostory v areálu. Magistrát své dlouhodobé plány s káznicí připomene dnes na akci Káznice 250.

"Než se město pustí do oprav, snažíme se objekt sami oživit, zaplnit kulturou a lidmi, hledat, co se do těch prostor hodí, co unesou," řekl ČTK David Oplatek ze spolku Tripitaka. Lidé kolem projektu Káznice žije! vidí v historickém areálu umělecký, ale i komunitní potenciál. Leží totiž uprostřed sociálně vyloučené lokality, takzvaného brněnského Bronxu.

Výtvarník Hynek Skoták zdůrazňuje autentickou a tvůrčí atmosféru, podobnou různým nezávislým kulturním centrům z 90. let. "Provoz je tady velký, potkává se spousta akcí, od umění až po sociální práci. Jedním z cílů nového projektu je, zpřehlednit dění v Káznici, které může navenek působit chaoticky," uvedl Skoták.

Kromě zázemí pro kreativce má v rozlehlém areálu vzniknout také expozice. Připraví ji Moravské zemské muzeum (MZM). "V části budoucí expozice zachováme prostory ve stávající podobě, aby návštěvníci mohli na vlastní kůži prožít to, jak se v káznici cítili vězni v období 50. let minulého století. Ve zbývajících částech pak budeme pomocí moderních expozičních prostředků vyprávět příběh věznice a jejích vězňů. Důležitou součástí budou i místa piety," popsal plány ředitel Historického muzea MZM Marek Junek. V centru chce mít svůj provoz také třeba Knihovna Jiřího Mahena.

Základní kámen káznice položil v roce 1772 zemský hejtman Arnošt Kryštof, hrabě z Kounic. Původně sloužila jako sirotčinec, avšak ještě na konci 18. století se stala vězením. Za protektorátu a komunistické totality tam trpěli i političtí vězni. Po ukončení provozu věznice v roce 1956 sloužil rozsáhlý komplex budov zemskému archivu. Současný stav umožňuje pouze omezené využití části areálu pro kulturní provoz a krátké prohlídkové trasy.

Zdroj: 
čtk