Památku obětí totalit uctili lidé v úterý při pietním aktu v bývalé věznici na Cejlu, která od února 1948 po nástupu komunistů k moci patřila k nejobávanějším místům v tehdejším Československu.  Byli zde popravováni odpůrci komunistického režimu.

„V těchto dnech si připomínáme 69. výročí převzetí moci komunisty v únoru 1948. Důsledkem těchto událostí byla emigrace několika stovek tisíc lidí z Československa, ekonomická stagnace a potlačení lidských práv,“ připomněl při pietním aktu primátor Petr Vokřál.

Poděkoval představitelům Konfederace politických vězňů ČR za to, že podporují uchování areálu na Cejlu jako místo paměti, protože mnozí brněnským vězením na Cejlu prošli.

Na základě svědectví zřejmě poslední žijící pamětnice se podařilo vloni určit místo, kde šibenice nacházela – na ženském dvoře. Následně proběhl archeologický průzkum a podařilo se najít pravděpodobný základ šibenice.

Mezi vězněnými ženami na Cejlu byla také úřednice Magistrátu města Brna Božena Majerová, jejíž spolupracovník Leopold Doležal byl v roce 1953 poslední na Cejlu oběšený vězeň.

„Popravy probíhaly pověšením oběti na smyčku za krk a následným udušením, které trvalo od 15 do 20 minut, kdy teprve lékař mohl konstatovat smrt. Komunisté nechtěli či neuměli obětem zlomit vaz a smrt proto byla velmi trýznivá a pomalá,“ připomněl při pietním setkání historik Pavel Paleček.

 „Dosud jsem myslel, že hledat místa jako je toto, musíme jezdit tisíce kilometrů daleko, do sibiřské tajgy a hodiny daleko od civilizace. Nenapadlo mě, že v centru Brna máme tak neuvěřitelně zachovalý skanzen totality,“ podotkl předseda občanského sdružení GULAG.CZ  Štěpán Černoušek, který několik let jezdí mapovat pozůstatky komunistických lágrů do zemí bývalého Sovětského svazu.

Ředitelka Evropské platformy paměti a svědomí Neela Winkelman-Heyrovská přislíbila pomoc při financování konzervace bývalé věznice jako místa paměti. Památky na dobu totality by dle ní měly mít jednotnou ochranu v rámci Evropské unie.

Podle názoru náměstka hejtmana Marka Šlapala nestačí události, které se po únoru 1948 na Cejlu odehrály jen připomínat, ale je třeba pečovat i o hmotné památky tragické doby. Proto navrhl v bývalé káznici umístit také repliku šibenice, jejíž základy se podařilo objevit.

K tzv. vítěznému únoru došlo před 69 lety, kdy se komunisté na následujících více než 40 let zmocnili vlády a odstranili své skutečné i domnělé odpůrce.