Nejzávažnějším problémem, na který loni narazila krajská veterinární správa (KVS), bylo zachycení bakterie způsobující listeriózu u výrobců masa či mléka. Loni udělala v kraji 5061 kontrol a odebrala 636 vzorků, což zhruba odpovídá předchozímu roku. Nejvíce kontrol bylo v oblasti hygienického dozoru, téměř 2000, ze čtvrtiny veterináři odebrali vzorek. Nevyhovující byl v pěti procentech, řekl ČTK vrchní rada KVS Josef Velecký.

Právě díky veterinárnímu dozoru se obvykle podaří zabránit, aby se vyrobené potraviny dostaly k zákazníkovi. "Listerióza je nebezpečná hlavně pro děti, starší osoby či těhotné ženy," uvedl Velecký. Vážnější porušení právních předpisů zjistili veterináři v několika případech ve výrobě po sanitaci. "Zjistili jsme několikrát nadlimitní hodnoty mikroorganismů, což svědčí o nedostatečném úklidu a sanitaci výrobních zařízení po výrobě," uvedl Velecký.

Míra problémových vzorků se proti roku 2016 mírně zvýšila, což veterináři přičítají většímu množství nárazových kontrolních akcí. "Loni jsme například kontrolovali masné polotovary typu kebab a používání přídatných látek v nich. Dále jsme kontrolovali používání soli a látek zadržujících vodu v drůbežím mase a jeho značení. Také jsme se zaměřili na potraviny, které jsou označené jako 'česká potravina' nebo 'vyrobeno v ČR'," uvedl Velecký. Při těchto akcích byl problémový každý pátý vzorek.

Mezi méně závažné a poměrně časté prohřešky, které neohrožují zdraví spotřebitelů, patří například nedostatky v průvodních dokladech, některé nedostatky v označování prodávaných potravin a podobně.

"Nejčastějšími prohřešky v oblasti hygienického dozoru jsou nedostatky v označování masa a masných výrobků dle platné legislativy tak, aby měl zákazník informace například o datu použitelnosti, podmínkách skladování, zemi původu," uvedl Velecký. Často také chybí průvodní doklady k masu a masným výrobkům, jde tedy o výrobky neznámého původu. Podobné problémy mají i provozovatelé stravovacích zařízení, kteří také často porušují zásady skladování.