Soužití lidí a zvířat ve městech není náhodné, ale řídí se jasnými prostorovými, časovými a společenskými zákonitostmi. Ukázal to výzkum Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity a společnosti SocioFactor. Analýza více než 150 tisíc snímků z fotopastí, tisíců terénních záznamů a stovek biologických vzorků potvrzuje, že města představují plnohodnotný a systematicky využívaný ekosystém pro desítky druhů volně žijících zvířat. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí Mendelovy univerzity Karolína Podborská.

Unikátnost tříletého projektu spočívá v propojení biologické, veterinárně-zdravotní a sociologické výzkumné oblasti

Biologická část detailně mapovala výskyt a chování zvířat ve městech pomocí fotopastí, nočního monitoringu s využitím termovize a terénního sledování pobytových znaků. Díky tomu výzkumníci získali data o tom, kde, kdy a jak jednotlivé druhy městské prostředí využívají. „Když se díváme na město jen očima člověka ve dne, zásadní část reality nám uniká. Ve skutečnosti sdílíme město s celou řadou druhů, které ho aktivně využívají,“ přiblížil hlavní řešitel projektu Jakub Drimaj.

Druhá část projektu se zaměřila na zdravotní aspekty a rizika

Výzkumníci odebrali biologické vzorky z volně žijících zvířat a analyzovali přítomnost patogenů s potenciálem přenosu na člověka či domácí zvířata. „Bez znalosti zdravotního stavu populací nemůžeme odpovědně hodnotit reálná rizika,“ vysvětlil Drimaj. U přibližně 30 % zvířat vědci zjistili aspoň jeden patogen, nejčastěji parazitární nebo bakteriální infekce. „Přítomnost patogenů je v přírodě běžná. Neznamená to automaticky riziko pro člověka. Klíčové je tato rizika znát a řídit,“ uvedl Omar Šerý z Ústavu biochemie MUNI.

Sociologická část zkoumala vnímání přítomnosti zvířat ve městě

Analýza postojů veřejnosti, mediálního obrazu i tak zvaných pocitových map ukázala, že společenské vnímání často rozhoduje o tom, jak města k problematice přistupují. „Propojení těchto tří rovin je klíčové. Nestačí vědět, kde se zvířata vyskytují. Musíme rozumět i rizikům a tomu, jak situaci vnímá veřejnost. Teprve pak je možné nastavit funkční management,“ zdůraznil výzkumník.

Jak to vnímají lidé

V oblasti mediálního obrazu a postojů veřejnosti analýza ukázala, že vnímání lidí často rozhoduje o tom, jak následně reagují městské samosprávy. „Bez pochopení veřejnosti nemůže být management úspěšný. Nejde jen o to, co je biologicky správné, ale i o to, co je společensky přijatelné,“ sdělila řešitelka za SocioFactor Jana Korečková.

Postupně vznikla unikátní databáze výskytu zvířat v Brně

V prvním roce výzkumu začali vědci sbírat data ve spolupráci s magistrátem, útulkem Městské policie Brno, myslivci a dalšími partnery. Postupně vznikla unikátní databáze výskytu zvířat v Brně. Ve druhém roce výzkum rozšířili díky síti fotopastí rozmístěných napříč městem. „Najednou jsme měli k dispozici detailní obraz toho, jaká zvířata se ve městě pohybují, kdy a kde. Ukázalo se, že to rozhodně nejsou jen jednotlivé náhodné výskyty,“ sdělil Drimaj. Výsledky ukázaly, že se zvířata vyskytují u lidských sídel při interakci s člověkem. Nejčastějšími druhy jsou zajíci, srnci, lišky, kuny nebo prasata divoká.

Zásadním zjištěním je rozdíl mezi denní a noční aktivitou

„Ve dne město působí klidně. V noci se ale promění v dynamický prostor, kde se zvířata pravidelně přesouvají mezi lokalitami. To je klíč k pochopení jejich chování. Právě noční monitoring pomocí termovize a fotopastí ukázal, že řada druhů využívá město pravidelně, jen mimo lidskou pozornost,“ uvedl Ondřej Mikulka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.

Střety mezi člověkem a zvířaty nejsou náhodné

Projekt vědcům potvrdil domněnku, že střety mezi člověkem a zvířaty nejsou náhodné a každý konflikt má své prostorové a časové příčiny. Odborníci se shodují, že pokud vědí, kde a kdy ke konfliktům dochází, jsou schopni jim předcházet. Data ukazují například časté výskyty prasat v okrajových částech města nebo lišek v městské zástavbě. V některých případech se jednalo o škody na majetku či neobvyklé situace řešené městskou policií.

Výsledky projektu přenesou do praxe

Výsledkem projektu není jen vědecké poznání, ale především konkrétní doporučení pro praxi, od monitoringu přes řízení populací až po komunikaci s veřejností. Na základě získaných dat vznikl návrh systematického přístupu využitelného místními samosprávami i státní správou při řešení výskytu zvířat ve městech. „Největší problém není samotná přítomnost zvířat. Problém je, že o nich nemáme dostatek dat. Jakmile je máme, můžeme situaci začít řídit místo toho, abychom jen reagovali,“ dodal Drimaj.