Čím se může inspirovat Brno při plánování podzemní dráhy? Má navazovat na síť železnic, tramvají, nebo půjde o metro? Kolik bude potřeba zastávek? A je na to Brno dost velké? Nejen na tyto otázky hledal odpovědi nedávný online seminář, který pořádala Kanceláří architekta města Brna. K pětici přednášejících se při něm připojila téměř stovka posluchačů. Spolupořadatelem akce bylo brněnské VUT.

„Projekt severojižního kolejového diametru se v Brně v různých variantách připravuje dlouhé desítky let. Už brzy by měla brněnská podzemní dráha získat konkrétní podobu. S rozhodnutím, kterou možnost zvolit a kudy přesně trať povede, pomůže především připravovaná studie proveditelnosti. Hotová by měla být v roce 2022,“ shrnul dopravní specialista Martin Všetečka z Kanceláře architekta města Brna (KAM), která je odborným garantem projektu.

Náhled do technologické koncepce podzemních drah přinesl specialista ze společnosti Siemens Mobility Jiří Pohl. Ten například vysvětlil rozdíl mezi jednotlivými druhy vozů, které se můžou v kombinované podzemní dráze pohybovat. Klasické tramvaje jsou podle něj dimenzované na provoz v ulicích měst a nepředpokládá se u nich provoz v tunelech. Podobně se podle Pohla nedají v podzemní dráze využít ani klasické vlaky.

Z jeho příspěvku tak vyplynulo, že pro brněnský severojižní kolejový diametr by se nejlépe hodily vozy metra. „Ta jsou pro provoz v podzemí nutností a povinností a snižují náklady na výstavbu tratí v podzemí,“ uvedl Jiří Pohl.

Přednášející se také shodli na tom, že podzemní dráha v Brně má smysl. Síť metra mají i města s výrazně nižším počtem obyvatel, než má Brno s necelými 400 tisíci obyvateli, například švýcarský Lausanne (136 tisíc obyvatel) nebo italská Brescia (190 tisíc lidí). Podobně mají různé typy podzemní dráhy i rozlohou srovnatelné metropole jako jsou Helsinki, Poznaň nebo Frankfurt nad Mohanem.

„Přednášející také zdůraznili, že každé město má své specifické potřeby a neexistuje jedno univerzální řešení, vždy je potřeba hledat řešení na míru. Různé systémy se navíc mohou v rámci jednoho města vzájemně doplňovat, příkladem toho je Praha nebo Vídeň,“ dodala mluvčí KAM Jana Běhalová.