Sokolská vlajka, vyvěšená na magistrátu města Brna i na budově Krajského úřadu Jihomoravského Kraje symbolicky vyjádřila podporu jak města, tak i Kraje tomuto významnému datu v historii Sokola. Stejná vlajka pak zdobila všechny sokolovny v Kraji. Památný den sokolstva, poprvé připomínaný také jako významný den České Republiky přinesl řadu vzpomínkových akcí. Pietní akt se konal například v bývalé káznici na Cejlu. Sy: Michal Doležel místostarosta, Sokol Brno1

“Bývalá věznice na Cejlu v Brně je důležitým místem paměti," říká Michal Doležel místostarosta Sokola Brno1. "Sice byla postavena už v osmnácté století, ale fungovala až do roku 1955. Tuto budovu tedy zasáhly obě totality, jak nacistická, tak komunistická. Za války zde byla vězněna celá řada odbojářů, statečných osobností, většinou těsně před tím, než byli deportování do koncentračních táborů a po roce 1948 se zde dokonce popravovali lidé z politických důvodů.”

Mezi těmito lidmi byla i řada sokolů a právě 8.října 1941 zde byli shromážděni zatčení členové sokola z celé Jižní a Střední Moravy před deportací do koncentračních táborů. I proto si nejen pamětníci stále připomínají myšlenky a hodnoty, které jsou pro Sokol symbolické a které v dnešní době jsou často některými lidmi dehonestovány. “Myslím si, že Sokol, díky právě tomu, jakou má obrovskou tradici a jaké hodnoty ctí a jakou obrovskou historii má, tak je právě jedním z těch důležitých a klíčových spolků ve společnosti, který může tyto hodnoty může dál přenášet,” myslí si Doležel.

Myšlenky, na kterých je Sokol založen, byly vždy trnem v oku všem totalitním systémům. Pro mnohé jsou podobné myšlenky životním postojem. To potvrzují manželé Eva a Jiří Svobodovi ze Švýcarská župa Sokolské: “Je to životní poslání, Sokol, není to jenom přeskočit přes kozu. A proto jsme rádi přijeli, abychom uctili Sokoly tady, že jsme prostě vážili těch 1100 kilometrů, abychom se toho památného dne zúčastnili.”

Kromě pietního aktu na Cejlu byla pak během pondělka a úterka řada akcí, výstav a setkání. Byly také umístěny takzvané kameny zmizelých. Michal Doležel vysvětluje: “Kameny zmizelých, nebo stolpersteine, jsou destičky, vložené do dlažby chodníku, podobné dlažebním kostkám, ale obsahují text. Vždycky jméno člověka, který žil v domě, před kterým se ten kámen umísťuje.”

Konkrétní, nově umístěný kámen zmizelého, umístili Sokolové před domem v ulici Veveří 61. Připomíná, že zde žil  Jaroslav Pototek, člen Sokola, zavražděný nacisty. Tyto historické momenty je nutné neustále připomínat hlavně mladé generaci a udržet odkaz lidí, kteří položili za svobodu a vlast své životy. 

“Někdo přede mnou řekl, že jestliže není národ schopen se zajímat o svou minulost, musí si jí prožít ještě jednou. To znamená, že by se ta osvěta měla dělat ve školách," tvrdí Jiří Svoboda. Jeho žena Eva dodává: "Aby si mladí, a nejen Sokoli, uvědomili, že bez Sokola, bez legionářů, by nevznikla ani tato republika.”

První část sokolského hesla – o zdravém těle – mnozí z nás uznávají i v současnosti. Ovšem nejen v Památný den Sokolstva bychom měli mít na paměti i tu část druhou – sebezdravější tělo bez zdravého a čistého ducha neznamená nic.