Canisterapeutka Ivana Zikan dochází na oddělení následné péče městské Nemocnice Blansko od začátku dubna a její pejsci pomáhají s rehabilitací pacientů. Těm je tato služba poskytována bez poplatků.

Od roku 2014 zprostředkovávala v blanenském špitálu tuto ve zdravotnických zařízeních ne zcela běžnou službu canisterapeutka Marika Zouharová. Pandemie koronaviru však canisterapeutickou činnost bohužel přerušila a vedení nemocnice se ji nyní rozhodlo obnovit.

„Velmi mě mrzelo, když jsme museli canisterapii přerušit a následně jsme nějaký čas nemohli najít nového canisterapeuta. Na pacientech je vidět, že vždy pookřejí, když se mohou s pejskem pomazlit. Jsem velmi ráda, že jim tuto službu opět můžeme nabídnout,“ sdělila zpravodajskému portálu BRŇAN ředitelka blanenské nemocnice Vladimíra Danihelková.

Místo Mariky Zouharové se totiž vedení nemocnice podařilo najít novou canisterapeutku, která vlastní čtyři fenky, jež složily speciální canisterapeutické zkoušky, takže jsou způsobilé ke kontaktu s pacienty.

„Nedá se to naučit, ten pes to musí v sobě mít,“ vysvětlila na webu nemocnice Ivana Zikan, která se této činnosti věnuje už sedm let. Její tři fenky zlatého retrívra a jedna fenka west highland white teriéra (westička) se nyní budou střídat u pacientů lůžkového oddělení následné péče. Canisterapie tam probíhá jednou týdně.

Pro dlouhodobě hospitalizované pacienty jsou hafani nejen „rehabilitační pomůckou“, ale zároveň i rozptýlením. Mnozí si totiž rádi zavzpomínají, že třeba mívali také pejska, kočičku nebo další zvířata.

Léčebný kontakt psa a člověka má tedy dvojí význam: psychosociální a fyziorehabilitační. Canisterapeut může u pacienta díky psovi aktivovat paměť, myšlení, komunikaci, ale i hrubou a jemnou motoriku – pohyb rukou a prstů nebo chůzi. Setkání se psem podněcuje verbální i neverbální komunikaci a rozvíjí orientaci v čase a prostoru.

Forma setkání se přitom přizpůsobuje stavu pacientů. Pokud nejsou příliš pohybliví, pejsek může k nim na lůžko a při rehabilitaci se dělá takzvané polohování, kdy se psí tělo přikládá k tělu pacienta. Ležící pacienty pes prohřeje a připraví na další rehabilitaci. Mobilnější pacienti mohou pejska nakrmit, česat, hladit nebo mu třeba házet míček.

„Poděkování tak směřuje nejen ke canisterapeutce, ale také k fyzioterapeutce Ivě Fleischlingerové, která je nedílnou součástí každého setkávání pacientů s pejsky, dík dále patří i ostatnímu personálu oddělení následné péče,“ dodala Danihelková.