Počet kaváren v moravské metropoli roste. V roce 2017 jich bylo 227, o čtyři roky později už 268. Vyplývá to z výsledků už osmého celoplošného sčítání brněnského maloobchodu. Brňané mohou využít 3 643 prodejen zboží a 4 002 provozoven služeb. Na své využití pak čeká 690 zařízení. Data zveřejnila na svém webu kancelář městského architekta.

Většina provozoven je v parteru

Průzkum se nezaměřil jen na počty a plochy různých prodejen, důležitým cílem bylo zachycení stavu městského parteru – tedy procházeného a žitého prostoru ulic a veřejných prostranství města. Je zde totiž umístěno přes 65 prodejen a 80 procent provozoven, a právě aktivní obchodní parter výrazně ovlivňuje navazující veřejný prostor, jeho využití a návštěvnost. Započítány byly také stánky, tržnice či automaty.

Nejsilnější skupinou jsou potraviny

Architekti také upozornili na to, že pokračuje úbytek plochy i počtu menších prodejen. „Nejsilnější brněnskou skupinou sortimentu si udržely potraviny, v oblasti služeb pak restaurace a kavárny. V nevelkém městském centru pak lidé najdou téměř pětinu všech prodejen zboží a služeb, zároveň je oblast charakteristická nejpestřejším výběrem sortimentu,“ uvedli pracovníci KAM Brno. V oblasti služeb jsou nejrozšířenější pohostinství, zejména restaurace a kavárny.

Silné centrum

Z hlediska územní koncentrace si nejsilnější pozici drží plošně nevelké městské centrum, kde lidé najdou téměř pětinu všech prodejen zboží a služeb. Zároveň je centrální část města charakteristická i nejpestřejším výběrem ze sortimentu maloobchodu.

Rozdíly mezi sobotou a nedělí

Průzkum sleduje i časové charakteristiky městského maloobchodu a služeb prostřednictvím údajů o otevírací době. Větší rozdíly se ukázaly například mezi pracovní a nepracovní částí týdne – zatímco v sobotu je otevřeno necelých 60 % sledovaných prodejen a provozoven, v neděli tato čísla klesají na necelou třetinu prodejen a necelou polovinu provozovaných služeb.

Data slouží ke strategickému plánování

Data slouží především jako podklad pro další územní a strategické plánování, i proto průzkum organizovala Kancelář architekta města Brna. V tuzemsku je moravská metropole jedním z mála měst, které od roku 1990 pravidelně získává data o své maloobchodní síti.