O nižší počet výjezdů k tonutí se zřejmě postaralo chladnější počasí, záchranáři tak spíše vyjížděli k nehodám cyklistů. "Dny nebyly nijak horké, počasí ke koupání nelákalo. Lidé tak vyráželi spíše na kolo, odpovídá tomu i struktura našich výjezdů," uvedla Bothová.

I tak záchranáři vyjížděli k desítce případů tonutí, přičemž ve dvou třetinách šlo o děti. "Zasahovali jsme spíše u domácích bazénů. Ale také u rybníku či v akvaparku," uvedla mluvčí. Ve většině případů byl tonoucí buď při vědomí nebo se ho podařilo oživit. Některé případy ale skončily tragicky. Například na přelomu června a července na brněnské přehradě utonula seniorka.

Lidé by ve vlastním zájmu měli dodržovat zásady bezpečného koupání. K tragickým koncům nebo velmi vážným úrazům vede často přeceňování sil nebo neznalost terénu. Nedoporučuje se ani kombinace alkoholu či jiných návykových látek s návštěvou vodních atrakcí. Koupající se děti by jejich rodiče měli mít vždy pod dohledem, týká se to i soukromých bazénů.

Počet nehod, ve kterých figurují cyklisté, pravidelně stoupá od jara. V lednu jihomoravští záchranáři evidovali zhruba desítku nehod cyklistů, v dubnu asi 50 a v červnu skoro 70.

Záchranářům pomáhá, když lidé v nouzi v přírodě použijí aplikaci Záchranka. Aplikace dokáže jedním podržením tlačítka automaticky zavolat tísňovou linku záchranářů 155 a zároveň odeslat přesnou polohu volajícího. To je podle záchranářů důležité, lidé totiž často nedokážou popsat, kde přesně jsou.