Muži pak častěji komentují politiku a staví se tak do pozice autority, častěji zdůrazňují svoji profesionální práci a tvorbu, nebo třeba umění. „Naopak ženy influencerky se častěji staví do role kamarádek a více kladou důraz na komunitu,“ potvrdila zpravodajskému portálu BRŇAN Marie Heřmanová z Národního institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI), která se na tuto oblast specializuje.

Heřmanová bude nyní v rámci SYRI zkoumat právě roli influencerů v politické komunikaci. „Během pandemie covidu se velmi viditelně projevily různé symptomy informačního přehlcení, ve kterém žijeme. Mám na mysli rychlost komunikace, nemožnost je všechny v reálném čase ověřovat, důraz na emoce a identitu, který je vlastní sociálním sítím,“ uvedla Heřmanová.

Ta se jako antropoložka věnuje výzkumu sociálních sítí a internetové kultury. Mezi její výzkumná témata patří právě role influencerů v mediální a politické komunikaci, šíření dezinformačních a konspiračních narativů na sociálních sítích a reprodukce sociálních a genderových nerovností v online prostředí. V rámci projektu SYRI se věnuje zkoumání role influencerů a internetových názorových lídrů v krizové komunikaci a dopadů digitálních platforem na trh práce.

"Bádání vědců ze SYRI nabídne poznatky, které bude možné aplikovat pro lepší zvládání budoucích krizí. Bude je zajímat, jak se různé expertní a konspirační obsahy šíří napříč českým mediálním prostorem, například jak diskurz tradičních médií ovlivňuje komunikaci mezi influencery či v různých online komunitách, a naopak, jaký vliv tyto diskuse mají na produkci i obsahy tradičních médií,“ upřesnil mluvčí brněnského institutu Filip Vrána.

Heřmanová se podle něj ve své dosavadní práci zabývala mimo jiné fenoménem spirituálních influencerek, zajímajících se o různá ezoterická témata. V mnoha směrech se tato aktivita prolínala se světem pandemie. V podstatě se jednalo ze strany ženské části společnosti o hledání bezpečného prostoru, vytváření komunit mimo mainstreamové kanály.

„Je to pro spoustu žen prostor, kde když zmíní určitou pochybnost, například o očkování, setkají se nějakým druhem pochopení. Když by to samé napsaly na Twitter, tak se jim ta m seběhne spousta lidí, kteří je označí za biomatky a ezodivoženky a rovnou se jim vysmějí. Ta komunita funguje místo, kde se ženy cítí, že mohou komunikovat otevřeně a bezpečně. To ale zase vede k tomu, že se utvrzují ve svých názorech překrývajících se s konspiračními teoriemi,“ vysvětlila vědkyně.

Princip šíření konspirací má ale podle ní jedno společné. „Internetové prostředí má tu vlastnost, že v něm velmi rychle najdete ty, kteří vidí svět podobně jako vy. Lidi, které byste pravděpodobně nepotkali v offline světě,“ dodala Heřmanová.