I přes zvýšený počet cestujících se však mírně snížily tržby z jízdného, a to o tři miliony korun na 969 milionů. Dlouhodobě se drží pod úrovní jedné miliardy od roku 2012, kdy se naposledy měnila cena jízdného, vyplývá z výroční zprávy, kterou dnes podnik uveřejnil na svém webu.
Počet cestujících rostl i díky rozšířené nabídce spojení, především se etablovaly expresní linky, které vozí cestující spíše z okrajových částí města do velkých průmyslových zón a dalších míst s koncentrací pracovních a studijních příležitostí. "Zájem o ně potvrdil správnost rozhodnutí je zavést," uvedl ve zprávě generální ředitel Miloš Havránek.
Množství takzvaných vozokilometrů, které vyjadřují délku cest ujetou všemi vozidly, narostlo o 140.000 na 39 milionů. I přesto se však snížila ztráta ze závazku veřejné služby, což jsou náklady na provoz, a to o 64 milionů na 1,64 miliardy korun. "Důvodem je především CNG projekt, tedy přechod autobusů z nafty na stlačený zemní plyn," uvedl Havránek. Po většinu roku už loni jezdilo po Brně 100 autobusů na plyn, tedy třetina. Letos už jich je polovina.
Celkový počet autobusů se loni zvýšil o 20 na 322, počty tramvají jsou ustálené na 327 a trolejbusů je 147.
Naopak loni rostly osobní náklady kvůli zvyšování platů zaměstnanců, především řidičů. Zatímco ještě v roce 2015 činily 1,245 miliardy, předloni již 1,316 a loni 1,346 miliardy. Pro podnik pracovalo 2600 lidí. Vedle tržeb z jízdného dostává dopravní podnik na provoz také kompenzaci z městského rozpočtu, loni to bylo 1,75 miliardy korun, což je dlouhodobě 55 až 60 procent výnosů. Celkově hospodaření skončilo se ziskem 100 milionů, což je více, než byl plán.
U tržeb z jízdného je zřejmý přechod lidí na roční předplatní jízdenky. Z nich tržby rostly o 50 milionů na 242 milionů díky tomu, že lidé s trvalým bydlištěm v Brně, kteří si ji pořídili, dostali od magistrátu slevu 1425 korun. Úměrně tomu klesaly tržby z měsíčních, čtvrtletních a také denních jízdenek.
