Krajský soud v Brně vrátil přípravu stavby obchvatu městské části Brno-Žebětín tam, kde byla na jaře roku 2021. Odbor životního prostředí jihomoravského krajského úřadu a následně ministerstvo životního prostředí (MŽP) totiž nedokázaly dostatečně doložit veřejný zájem, které by převažoval nad zájmem na ochraně přírody. Prvostupňové rozhodnutí krajského úřadu i rozhodnutí ministerstva jako odvolacího orgánu má i další vady, proto soud na začátku prosince rozhodnutí MŽP zrušil, vyplývá z rozsudku, který je dostupný v databázi soudních rozhodnutí a na který upozornil spolek Děti Země.

Investiční záměr pro obchvat Žebětína schválili brněnští radní již v roce 2018, před čtyřmi lety starosta Žebětína Vít Beran (KDU-ČSL) řekl, že by se mohlo začít stavět v roce 2021 či 2022. Teď je pravděpodobné, že se nezačne ani příští rok. Cílem stavby kilometrového obchvatu je odvést z okrajové městské části dopravu, která míří především z Bystrce a sídliště Kamechy přes centrum Žebětína směrem ke Staré dálnici a do Kohoutovic. Denně tudy projedou stovky až tisíce aut.

Krajský úřad udělil v květnu 2021 Brněnským komunikacím, které mají obchvat stavět, výjimku a povolil škodlivě zasahovat do území, kde žije 13 zvláště chráněných druhů živočichů

Proti tomu se Děti Země odvolaly, MŽP však loni v březnu prvostupňové rozhodnutí potvrdilo. Se žalobou už však Děti Země uspěly a z argumentace soudu vyplývá, že MŽP se s námitkami spolku vypořádalo naprosto nedostatečně, respektive prakticky nevypořádalo, proto řízení vrátilo zpět ke správním úřadům. MŽP může podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. ČTK zjišťuje, zda tak učinilo či učiní.

Jedním z problémů je neprokázání veřejného zájmu nad zájmem na ochraně přírody

MŽP argumentovalo tím, že obchvat je součástí brněnského územního plánu, což však podle judikatury není zdaleka dostačující argument. Spis neobsahuje dostatečné podklady, které by nadřazenost veřejného zájmu prokazovaly, ať už jde o studie dopadů na veřejné zdraví, dopadů na dopravní situaci, chybí i dostatečná hluková či rozptylová studie. „S ohledem na nedostatečnou konkretizaci těchto tvrzení (zlepšení stavu po stavbě obchvatu) a absenci jakéhokoliv jasného podkladu nelze rozhodně hovořit o prokázání veřejného zájmu. Jedná se přitom o nedostatek zcela zásadní, neboť v rámci druhé zákonné podmínky pro udělení výjimky má být zkoumáno, zda jiný veřejný zájem převáží nad zájmem na ochraně přírody. Je tedy v prvé řadě nutné veřejný zájem dostatečně konkretizovat. Není možné veřejný zájem pouze konstatovat,“ uvedl v rozsudku soud. Brněnské komunikace tak nyní budou muset nechat vypracovat studie, které jsou potřebné pro prokázání veřejného zájmu.

Soud také uvedl, že při přípravě stavby nebyla posouzena alternativní varianta (alespoň tzv. nulová), která se obvykle posuzuje v procesu EIA. Tím však záměr neprošel

Děti Země požadovaly i změnu některých podmínek pro výstavbu a provoz obchvatu, jimž však MŽP nevyhovělo. Podle soudu však jako odvolací orgán selhalo v tom, že svoje zamítavé stanovisko nedokázalo dostatečně odůvodnit, což se právě od odvolacího orgánu očekává. Rozhodnutí pak není přezkoumatelné. Děti Země navrhovaly stanovení termínu výsevu trávy a jeho kontrolu, zpřesnění termínů kontrol přijatých opatření a časový a věcný rozpis kontrol. A také navrhovaly stanovení způsobu kontrol. MŽP sice připustilo, že některé změny by bylo možné akceptovat, ale odmítlo je, protože podle něho byly podmínky dostatečně konkrétní a srozumitelné. „Tento svůj závěr žalovaný nijak neodůvodnil,“ uvedl soud.