Studenti učilišť mají oproti gymnazistům výrazně vyšší sklony k podpoře extremistických organizací a vyhraněných politických skupin. Ukázal to výzkum sociologů. Podle Daniely Prokschové z Národního institutu SYRI v Brně to souvisí s nerovnostmi ve vzdělávání, socioekonomickým postavením jejich rodin a regionálními rozdíly. Česká učiliště by tedy podle sociologů měla víc zapracovat na občanském vzdělávání, které ve výsledku podporuje pozitivní postoj k demokracii.

Ústecko a Karlovarsko jsou prý ve vzdělání na úrovni Bulharska a Malajsie

Podle vědkyně je chybou, že se experti soustředí na elitní formy vzdělávání, a to hlavně na gymnázia, ale na učně se zapomíná. Nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání jsou zjevné zejména v Ústeckém a Karlovarském kraji. „Z dostupných zjištění víme, že tyto regiony jsou zhruba na úrovni Bulharska a Malajsie v čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti, zatímco zbývající kraje dosahují spíše průměru OECD,“ upozornila Prokschová.

Zaměří se na oba problematické kraje

Odborníci se proto nyní chtějí zaměřit na vzdělávání o politice na učilištích a středních odborných školách, a to právě sondou do obou nejproblematičtějších krajů. „Cílem občanského vzdělávání je totiž posílení zájmu o politiku, propagace demokratických hodnot a aktivního občanství. Tato témata jsou velmi aktuální v dnešní době narůstajícího populismu a výskytu dezinformací ve veřejném prostoru, které ještě urychlila pandemie,“ uvedla vědkyně.

Sázejí na rozhovory a skupinové diskuze s učni a pedagogy

Součástí výzkumu budou rozhovory nejen s učni, ale i s pedagogy včetně skupinových diskuzí. „Podíváme se na to, jak učitelé a studenti hodnotí výuku o politice na školách, v čem spatřují její silné stránky a co naopak vnímají jako problém. Popíšeme také, jak vnímají svou roli učitelé, jak hodnotí své studenty a svůj potenciál působení na ně. V této souvislosti nás také zajímá, jak vnímají situaci z hlediska různých kontroverzí, které se u tohoto druhu vzdělávání mohou objevit, protože nejde o zcela exaktní obor ve srovnání například s fyzikou nebo matematikou,“ vysvětlila socioložka, která působí také v Akademii věd.

Mladí z kritických regionů moc k volbám nechodí

Kvalita občanského vzdělávání má totiž vliv nejen na to, koho budou mladí lidé volit, ale zda k volbám vůbec půjdou. Na Karlovarsku a Ústecku je dlouhodobě nejnižší volební účast mezi mladými lidmi. „Občanské vzdělávání má dopad na to, zda mladí lidé podpoří demokratické strany, nebo strany inklinující k populismu a extremismu,“ zdůraznila socioložka. Podle ní je ještě čas věci změnit, připoutat pozornost k učňovským oborům a předat doporučení do praxe, jak by se tato oblast mohla zlepšit.