Zájemci si musí připravit od 40 do 60 korun, vyplývá z odpovědí zástupců organizací, které ČTK oslovila. Podle meteorologů má mrznout až do pátku.

V Brně provozuje noclehárnu Armáda spásy s kapacitou 42 lůžek, městské Centrum sociálních služeb s místem pro 85 lidí nebo Diecézní charita Brno, kde je 34 postelí. Připravená jsou také tři noční krizová centra, která v případě obsazených nocleháren umožní přečkat noc na židli v teplé místnosti. "V noclehárnách denně zůstává volných i 30 až 40 míst. V nočních krizových centrech zůstává volných zhruba 60 míst. V Centru sociálních služeb zůstává poplatek 40 korun za lůžko," uvedla Radka Loukotová z brněnského magistrátu.

Pro bezdomovce, kteří musí zůstat v karanténě nebo mají covid, vznikla dvě přechodná ubytovací zařízení. V Železniční ulici mají kapacitu 16 míst a nyní tam nikdo není. V kasárnách v Židenicích je 20 lůžek s možností navýšení kapacit až na 100 lůžek. Aktuálně je tam jeden muž a jedna žena.

Znojemská noclehárna nabízí dvě lůžka pro ženy a pěr pro mužů. "Obě kapacity jsou dostačující. Mohou tam spát lidé bez domova, kteří zaplatí 40 korun za noc a nesmí být pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek. S koronavirovou nákazou jsme se tam zatím nepotýkali," uvedla ředitelka Centra sociálních služeb Znojmo Radka Sovjáková. V hodonínské noclehárně, kde klienti zaplatí 60 korun na noc, je nyní obsazená zhruba polovina z dvaceti lůžek.

Noclehárna v Blansku má z 15 postelí zabraných zhruba 10 míst. Určená je mužům, kteří zaplatí 50 korun za noc. Zájem ze strany žen tam nyní nepociťují. Kvůli nouzovému stavu byl prostor na jaře a na podzim otevřený nonstop. Od začátku prosince opět funguje jen přes noc. "Pokud bude potřeba, jsme připraveni na nonstop provoz," řekl vedoucí Jiří Papiž. Ani v Blanenské noclehárně se s covid pozitivními klienty dosud nesetkali.

Místo pro přespaní lidí v nouzi není například ve Vyškově. Podle mluvčího města Michala Kočího není potřeba. Ředitelka tamní charity Zdeňka Horáková si myslí opak. "Chybí tady, ale narážíme na nedostatek finančních prostředků i personální kapacity," řekla Horáková.

Výjezdy k lidem bez domova v souvislosti s ochlazením zaznamenali jihomoravští záchranáři. V zimních měsících však někteří volají účelově, ač do nemocnice nepotřebují. "Chtějí do tepla, ale akutní zdravotní potíže většinou nemají. Někdy také volají kolemjdoucí, protože mají pocit, že člověk ležící na zemi či na lavičce potřebuje pomoc. Nikdy nelze vyloučit, že jde o závažný zdravotní problém, ale takových případů není mnoho," sdělila mluvčí jihomoravské záchranky Michaela Bothová.

Doporučila, aby kolemjdoucí, kteří volají pomoc, na místě zůstali a zjistili stav vědomí a dýchání pacienta. Pokud je mu zima, není to důvod k výjezdu. Pokud však hůř komunikuje a teplota se pohybuje kolem nuly nebo pod ní, volání na tísňovou linku je na místě.