V Brněnské vodárenské soustavě existuje reálné riziko ohrožení zásobování pitnou vodou v případě, že bude pokračovat sucho, které začalo rokem 2015 a pokračovalo dosud nejkritičtějším rokem 2018. Brněnské vodárny a kanalizace proto na základě nepříznivé situace a pesimistického výhledu loni na podzim nastartovaly adaptační program, o tom již BRŇAN informoval. Nyní Brněnské vodárny a kanalizace ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G. Masaryka a Českou geologickou službou připravili projekt do veřejné soutěže Ministerstva životního prostředí, který bude hledat řešení problematiky sucha v prameništi podzemních vod Březová nad Svitavou, které zásobuje Brno a přilehlé obce, novináře o tom dnes informoval náměstek primátorky města Brna Petr Hladík.

„Problémy se začínají v prameništi Březová projevovat snižováním hladiny podzemní vody, navíc se v ní objevují i dusičnany a další specifické látky, které využívají zemědělci. Důsledná opatření je nutná hledat už teď a jasnou nápovědu by nám měl dát vznikající projekt,“ uvedl náměstek Hladík.

Cílem zmiňovaného projektu má být maximální ochrana prameniště, zároveň má poukázat na hospodaření v krajině, která s prameništěm sousedí. Zároveň by měl výsledek napovědět, zda vůbec současná ochranná pásma dostačují.

„Na základě výzkumu by měla vzniknout specializovaná mapa zasakovacích ploch, která pomůže vyhodnotit současný stav prameniště. Zároveň by měl být vydán předpis ministerstva pro hospodaření v ochranných pásmech na používané nové chemické látky. Odborníci sestaví zároveň i matematický model, který by měl odhadnout chování prameniště do budoucna,“ doplnil Hladík.

Brněnská vodárenská soustava, jejíž součástí je Brno, řada obcí a měst na Brněnsku a také obce pod Vírskou nádrží, potřebuje ročně zhruba 30 milionů metrů krychlových pitné vody a spotřeba každoročně mírně roste, každou vteřinu tak jde o 950 litrů vody.

Naprosto zásadní je pro Brno zdroj podzemní vody v prameništi Březová nad Svitavou, ale jeho vydatnost v poslední době klesá natolik, že nelze zabezpečit dostatek pitné vody bez kombinace s povrchovými zdroji. Loni byla průměrná využitelnost 830 litrů za vteřinu a pro letošek byl plán 770 litrů. Postižená je však vzhledem ke srážkovému deficitu i Vírská nádrž.

V Březové byly loni hladiny v obou jímaných horizontech na historických minimech a Vír na tom byl nejhůř loni v listopadu, kdy byla hladina přehrady o mnoho metrů pod normální výškou. Kvůli tomu pak hrozí i zhoršení kvality vody. Pesimistický výhled na Víru spravila na srážky bohatá zima.