Odborníci z 60 zemí otestují, jak jsou na tom zaměstnanci s duševním zdravím. Jedním z globálních rizik je v současnosti závislost na práci známá také pod pojmem workholismus. Tato závislost se projevuje silným nutkáním věnovat maximum času práci, omezenou schopností korigovat její množství, zanedbáváním rodiny a volnočasových aktivit či abstinenčními příznaky v případě nemožnosti pracovat. Do výzkumu se zapojí i odborníci z Národního institutu SYRI v Brně, potvrdil jeho mluvčí Filip Vrána.

Závislostí na práci trpí až pětina zaměstnanců

Ačkoliv negativní dopady workoholismu jsou značné, rozpoznat jej je obtížné, zčásti z důvodu upřednostňování práce, pracovního úspěchu a prestiže, které bývají s nadměrnou prací spojeny. Odhaduje se, že závislostí na práci trpí 6 až 20 procent populace, přesnější údaje však chybí.

Deprese, vyhoření, rozvody, rozpad sociálních vazeb

„Negativa workoholismu jsou přitom značná. Zahrnují deprese, vyhoření, nefunkční rodinné vztahy a rozvody, rozpad sociálních vazeb, zanedbávání zdravotní prevence nebo zvýšenou nemocnost,“ vypočítala Kateřina Zábrodská z Psychologického ústavu AV ČR a Filozofické fakulty UK. V Národním institutu SYRI se pak specializuje na výzkum pracovního zdraví a je zároveň koordinátorkou české části projektu.

Chtějí určit rizikové faktory

„Cílem probíhajícího výzkumu je získat aktuální údaje, identifikovat rizikové faktory pro vznik nejen pracovní závislosti, ale také pracovní deprese a pracovního vyhoření, a v neposlední řadě zvýšit povědomí veřejnosti o psychických onemocněních v práci a jejich prevenci,“ upřesnila psycholožka. Výzkum aktuálně probíhá v 60 zemích formou anonymního online dotazníkového šetření.

Nadměrná páce je společensky ceněná

Téma je vysoce aktuální, protože v mnoha vyspělých západních a evropských společnostech je stále více kladen důraz na výkon, excelenci, produktivitu a soutěživost, a ve spojitosti s tím je nadměrná práce společensky ceněna, jak pro práci samotnou, tak pro prestiž, kterou přináší.

Workoholismus jde ruku v ruce s perfekcionismem

„Obecně se uvádí, že napříč nejvyspělejšími zeměmi stoupá výskyt jak workholismu, tak perfekcionismu, a celkově se mění společenské klima směrem k očekávání dokonalosti a představy, že každý musí být nejlepší a úspěšnější než druzí,“ uvedla Zábrodská. Ta upozornila, že závislost na práci je formou úniku od nepříjemných emocí. Lze tedy podle ní očekávat, že v období zvýšeného stresu a zátěže jako je aktuální geopolitické napětí bude vzrůstat i výskyt této závislosti.

Do výzkumu se mohou zapojit i čeští zaměstnanci

Tuzemští zaměstnanci mají přitom unikátní možnost se do mezinárodního výzkumu zapojit. Stačí do konce května vyplnit dotazník na webové adrese https://experior.limesurvey.net/892751?lang=c . Každý, kdo dotazník vyplní, obdrží detailní zpětnou vazbu týkající se svého osobního psychosociálního fungování v práci a o možných rizicích pro duševní zdraví, včetně vyhodnocení rizika závislosti na práci, pracovní deprese či vyhoření. Zpětná vazba také zahrnuje informace o některých rizikových faktorech na straně organizace a vedení. Nad rámec vyhodnocení se respondentům a respondentkám nabízí také rozsáhlý edukační materiál o prevenci a vhodných opatřeních pro podporu duševního zdraví v práci.