Česká republika má přehřátý trh práce, což vede k tlaku na vyšší mzdy a prohlubuje inflaci. Jejím dalším důvodem je „rozhazování“ peněz předešlou vládou za covidu, negativní roli hrála i loňská hysterická rétorika České národní banky, sdělil v tiskové zprávě ekonom brněnského Národního institutu SYRI Tomáš Havránek, který se zabývá makroekonomickýmni dopady v souvislosti s pandemií. Jedním z nástrojů ČNB na pokles inflace je podle něj prodej devizových rezerv.

Zářijová meziroční inflace v Česku patřila mezi nejvyšší v EU, když vzrostla na 18 procent. Rychlejší růst cen zaznamenaly pouze pobaltské země s mírou inflace mezi 22,2 a 24,1 procenta a Maďarsko, kde v září zdražování zrychlilo na 20,1 procenta. V eurozóna přitom činila jen 10 procent. „Odhaduji, že z naší aktuální inflace je deset procent dovoz a zbytek je náš příspěvek,“ uvedl Havránek.

Vědci brněnského Národního institutu SYRI se zabývají rizikovými situacemi jako je covid, válka na Ukrajině nebo energetická krize, které prohlubují již existující problémy ve společnosti. Tyto okolnosti jsou podle Havránka vnějšími problémy. Vedle toho vidí ještě tři další domácí zdroje inflace.

„Máme přehřátý trh práce, málo lidí je ochotných pracovat, a proto je tlak na vyšší mzdy. Zadruhé byla naše vláda za covidu rozhazovačnější než vlády jiných zemí. Rozdala masivní plošné kompenzace, do čehož patří i plošné přídavky na děti nebo nárazové zvyšování důchodů,“ upozornil ekonom.

Třetím problémem je podle něj až hysterická loňská rétorika ČNB. „Spirálu zdražování nezpůsobila ČNB, ale podílela se na tom. Zvyšování sazeb možná inflaci tlumilo méně, než jak ji zvyšovala špatná komunikace národní banky,“ zdůraznil muž, který stojí za projektem zrusme-inflaci.cz.

Důležité je podle něj prodat eura, která ČNB nakupila během doby, kdy intervenovala proti koruně, aby ji oslabila. Celkově jde o zhruba 140 miliard eur. „Kdyby koruna posílila, zlevnilo by to dovážené zboží, tedy i ropu a plyn. Kdyby to ČNB spustila před rokem, dnes bychom neměli inflaci 17 procent, nýbrž třeba jenom 9 procent. Mohla by totiž minimálně zastavit inflační hysterii, kterou sama pomohla vytvářet vyjádřeními, že zvyšuje úroky, protože inflace bude apokalyptická,“ sdělil ekonom.

Na prodeji eur sice ČNB prodělá, ale podle ekonoma jde o cestu, jak inflaci porazit. „Potřebujeme, aby se zase vyplatilo spořit,“ nabídl recept odborník.

Centrální banka dlouhodobě směřuje k inflačnímu cíli kolem dvou procent, vědci se ale shodují, že zdravá inflace je nulová. „Když zrušíme inflaci, peníze přestanou ztrácet na hodnotě. Budeme moct šetřit na účtu v bance nebo doma v hotovosti bez nejistoty a složitostí. Inflace spoření zabíjí,“ dodal Havránek, který se ve svém výzkumu zaměřuje především na makroekonomii a vývoj a aplikace metod syntézy empirické literatury.