Hektarový výnos klíčové ozimé pšenice je 4,99 tuny, hůř jsou na tom jen v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde sucho porosty poškodilo ještě víc, plyne z údajů, jež zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Na jižní Moravě se k poškození suchem přidala ještě hraboší kalamita.

Republikový průměr u ozimé pšenice je letos zatím 5,82 tuny z hektaru. Průměr pod pět tun na jižní Moravě přitom patří k nižšími ve srovnání s posledními roky, kdy sucho přichází prakticky pravidelně. Letos poškodilo porosty především v dubnu, kdy zaschly a vytvářely málo odnoží. Květnové srážky měly pozitivní vliv na úrodu už jen částečný. V červnu a červenci decimovali úrodu ještě extrémně přemnožení hraboši, proti nimž neměli zemědělci jak účinně zasáhnout.

V pravidelném týdenním hlášení zemědělců na portálu www.intersucho.cz se lze dočíst u některých zemědělců, že hraboši snížili výnos ozimého ječmene o 30 až 40 procent, u pšenice o deset až 20 procent. Lokálně však bylo poškození i vyšší.

Ozimý ječmen je na jihu Moravy již sklizený a průměrný výnos činil 5,18 tuny a stejně jako u ozimé pšenice na tom byly hůř jen Ústecký a Karlovarský kraj. Průměrný výnosy řepky byl letos 2,92 tuny, přičemž celorepublikový průměr byl jen mírně nad třemi tunami. Na úrovni celorepublikového průměru je na jižní Moravě pouze sklizeň žita, jehož výnos je 5,16 tuny z hektaru.

Problémy mají zemědělci i s trvalými travními porosty, které po první seči příliš neobrostly a buď nemají kde pást nebo nemají co sklízet na seno a zásoby na krmení zvířat se jim ztenčují.

Současné deště už mohou pomoct pouze kukuřici, pokud nezaschla zcela, případně slunečnici a cukrové řepě, což jsou plodiny, které se sklízejí později. Podle InterSucha je na tom jižní Morava v posledních třech týdnech se zásobou vody poměrně dobře a minimálně v povrchové vrstvě do 40 centimetrů je jí na většině území dostatek.