Kauce 150 milionů korun složená za odsouzeného podnikatele Shahrama Zadeha s konečnou platností propadla státu. Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost složitelů kauce proti rozhodnutím Krajského soudu v Brně a Vrchního soudu v Olomouci, které dospěly k závěru, že Zadeh po propuštění z vazby opakoval trestnou činnost, proto peníze náleží státu. 

Zadeh se do vazby dostal v roce 2014 kvůli tomu, že podle vyšetřovatelů společně s dalšími lidmi vytvořil řetězec firem a ošidil stát na daních zhruba o 2,5 miliardy korun. Po složení 150 milionů korun, což tehdy byla zřejmě nejvyšší kauce v Česku, justice začátkem roku 2016 rozhodla o Zadehově propuštění. Na konci roku 2016 ale brněnský městský soud Zadeha poslal opět do vazby kvůli snaze ovlivňovat svědky.

Brněnský městský soud následně poslal podnikatele na 3,5 roku do vězení za ovlivňování svědků, krajský soud po odvolání trest zpřísnil na osm let vězení, a to i za účast na organizované zločinecké skupině. Právě tento fakt byl pro rozhodnutí o osudu kauce stěžejní. V kauze daňových úniků se totiž Zadeh zpovídal ze stejně kvalifikovaného trestného činu. Druhý verdikt tak lze hodnotit jako opakování trestné činnosti, což je důvod k propadnutí kauce.

Lidé, kteří peníze složili, museli podle ústavních soudců vědět o možných důsledcích v případě, že Zadeh nedodrží podmínky propuštění. "Je těžko uvěřitelné, že by se složitelé tak vysokých částek peněžité kauce neseznámili sami z vlastní iniciativy či prostřednictvím kvalifikovaných právních zástupců s možnými důsledky propadnutí kauce v případě nerespektování stanovených podmínek odsouzeným," stojí v usnesení.

Obě trestní kauzy v souhrnu nakonec Zadehovi vynesly trest devět let vězení a peněžitou sankci 17,5 milionu korun. Obojí si vyjednal s žalobcem jako součást dohody o vině a trestu. Vinu původně popíral, podle žalobce patřil mezi hlavní organizátory daňové trestné činnosti. I kvůli tomu, jak dlouhou dobu strávil ve vazbě, se Zadeh loni dostal podmínečně na svobodu. Odpykal si zhruba 6,5 roku.