K překonávání názorových příkopů na internetu mohou přispět zájmové weby a on-line fóra, třeba i taková, kde se potkávají rodiče malých dětí. Fóra nabízejí svým členům emoční podporu, uznání a v případě politických diskusí i určitý respekt k opačným názorům. Kolektivní identita vyplývající z primárního účelu fóra, tedy například vzájemné výměny rad a zkušeností, může podle výzkumu Národního institutu SYRI fungovat jako prevence názorové polarizace, informoval mluvčí institutu Filip Vrána.

Maminky vyjednávají o politických identitách

Výzkumnice analyzovaly diskuzní fórum webu emimino.cz. Zajímalo je, jak účastnice a účastníci primárně rodičovského fóra vyjednávají o svých – často nutně rozdílných – politických identitách. Zaměřily se na to, jaké strategie lidé používají ke zmírňování konfliktu plynoucího z odlišných postojů, a to především v dobách různých celospolečenských krizí.

Diskuze o očkování proti covidu a válce na Ukrajině

„Sledovaly jsme šest potenciálně konfliktních diskuzních vláken. Polovina z nich se týkala očkování proti covidu-19 a druhá diskuzí o válce na Ukrajině,“ uvedla Lenka Vochocová z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy.

Vyhýbali se konfliktním otázkám

Účastníci volili strategie zmírňující konflikt, například uznání práva na emoce, obavy nebo jiný názor. Patrná byla trpělivost v diskusi. „Lidé se také vyhýbali jasně konfliktním otázkám. Zmírňovali případný začínající konflikt odhalením vlastního postoje, tak, aby nebyl vnímaný jako extrémní,“ uvedla Jana Rosenfeldová ze SYRI. „Zajímavým aspektem byla netolerance k anonymním příspěvkům, která z našeho pohledu naznačuje význam vzájemné důvěry,“ dodala vědkyně.

Zájmová fóra vylučují extrémní hlasy

Zájmová fóra mají podle vědkyň jasně nastavené hranice, které vylučují extrémní hlasy. „Zájmová fóra mají primárně kolaborativní účel, kterým je výměna myšlenek či zboží, sdílení koníčků. S tím souvisí vzájemná podpora. Sdružuje se na nich komunita lidí, kteří tu primárně sdílejí zkušenosti a vzájemně se podporují a o tyto své vztahy nechtějí přijít. Také proto je tu větší prostor pro diskusi mezi zastánci různých názorů a jejich vyjednávání,“ uvedla Vochocová.

Krize v Evropě zvyšují nejistotu a strach

Posilování role sdílených on-line identit je podle autorek studie stále významnějším fenoménem v politické komunikaci, který je patrný už v datech z období pandemie. Množství krizových událostí v Evropě totiž zvyšuje pocity nejistoty a strachu, na které lidé reagují zvýšenou potřebou kolektivní příslušnosti – jednoduše potřebují někam patřit a čerpat z takové kolektivní identity klid či jistotu.