Extrémně teplý únor výrazně uspíšil projevy jara v jihomoravské přírodě. Sněženky už jsou vykvetlé přes dva týdny a postupně se přidávají i další květiny a jako první stromy už vykvetly rané odrůdy mandloní u Hustopečí na Břeclavsku. Už v polovině února klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Pavel Zahradníček na sociální síti X uvedl, že aktuální teplotní suma nad pět stupňů Celsia, která je rozhodující pro vývoj vegetace, odpovídala konci března.

Odpolední teploty se pohybují kolem 10 stupňů Celsia

I když se v posledních deseti až 15 letech příroda obvykle probouzí kvůli teplejším zimám dříve, letos jde o extrém. Už týden před koncem února meteorologové a klimatologové označili s ohledem na předpověď tento měsíc za nejteplejší v historii měření v Česku. Odpolední teploty se prakticky celý měsíc pohybují kolem deseti stupňů.

Únor bude rekordně teplý

„Není pochyb o tom, že únor bude s velkým náskokem rekordně teplý a s velkou pravděpodobností tedy i celá zima, jelikož všechny tři měsíce byly teplotně nadprůměrné. A to se únor dlouhodobě významně neotepluje (na rozdíl od prosince a ledna) nikde v Česku,“ uvedl Zahradníček. Odchylka od průměru let 1991 až 2020 se bude pohybovat podle meteorologů kolem sedmi stupňů.

Intersucho: první sněženky vykvetly už 10. února

Tvůrci projektu Intersucho zaznamenali letos první otevřené květy sněženek na fenologické stanici v Lednici na Břeclavsku už 10. února, tedy velmi brzy. Ovocnáři jako každým rokem s obavami sledují, kdy vykvetou meruňky. V posledních letech častěji pomrznou než dříve. „Podle dosavadních teplot, vývoje pupenů a předpovědi počasí to vypadá, že rok 2024 by se mohl dostat mezi první tři roky, kdy vykvetou nejdříve (od roku 1961). Velká šance je i na první místo,“ uvedli tvůrci Intersucha. A čím dříve vykvetou, tím větší je šance, že také pomrznou a nevydají úrodu. Vpády studeného vzduchu s nočními mrazy jsou totiž rizikem až zhruba do poloviny května.

Půda se nasytila vodou, ta zůstane v podzemí

Na mírné zimě tak našli klimatologové alespoň jedno velké pozitivum pro přírodu. „Půda se nasytila, přitom nepromrzla. Srážková voda se tak mohla dostat do větších hloubek a intenzivně se doplňují zásoby podzemních vod. Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu jsou na nejlepším stavu od roku 2015,“ uvedli tvůrci Intersucha na síti X.