Fyzická náročnost ošetřovatelství nejčastěji odrazuje studenty od práce v tomto oboru. Výzkum Národního institutu SYRI, do něhož se zapojilo 559 studentů ošetřovatelství, zjistil, že 83 procent z nich vnímá profesi jako fyzicky namáhavou. Více než 65 procent z nich trápí alespoň jedno zdravotní omezení, nejčastěji bolesti zad.

Studie se zabývala pohledem studentů a studentek ošetřovatelství na jejich budoucí pracovní prostředí. „Naším cílem bylo identifikovat důvody pozdějších odchodů z profese včas a poskytnout vhled do rozvoje odolnosti během odborné profesní přípravy, což může hrát klíčovou roli v udržitelnosti ošetřovatelské pracovní síly,“ uvedla jedna z autorek studie Andrea Gilchrist ze SYRI a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Studenti ve výzkumu hodnotili různé aspekty profese na základě svých zkušeností z odborné praxe.

Studenti často uváděli, že nemají dostatek času na dokončení úkolů, nemohou se podílet na rozhodování o rozdělení práce, 40 procent z nich popsalo pracovní prostředí jako chaotické

Hlavním problémem je podle studie fyzická náročnost ošetřovatelské práce. Pře 80 procent studentů uvádělo, že trpí bolestmi v dolní části zad, častý byl výskyt bolesti v okolí krku, ramen a horní části zad.

„Studenti si naopak pochvalovali sociální podporu, protože 77,6 procenta z nich vnímalo své vyučující jako vstřícné a 69,8 procenta shledalo klinické týmy jako podporující. Většina studentů se při klinické práci alespoň občas cítila nabitá energií, což uvedlo 81,7 procenta, občas nadšená se cítila 72,3 procenta studentů,“ doplnila Andrea Pokorná ze SYRI.

Výsledky studie poukazují na potřebu změn zaměřených na zlepšení pracovních a vzdělávacích podmínek studentů

Výzkumníci zdůrazňují nutnost podpory aktivní regenerace a rovnováhy mezi studiem a odpočinkem, úpravy klinické praxe s cílem snížit fyzickou náročnost bez omezení vzdělávacího přínosu. Vysoké školy by se podle Pokorné měly více zabývat také prevencí syndromu vyhoření nebo výukou strategií na zvládání stresu a psychické únavy. Nutné jsou ve zdravotních službách i opatření nulové tolerance šikany a diskriminace a vytvoření mechanismů pro hlášení projevů nevhodného zacházení bez případných rizik a následků. „Vzdělávací programy ošetřovatelských studijních programů by měly pracovní schopnost reflektovat jak teoreticky, tak prakticky a měly by zvyšovat povědomí o fyzických a psychosociálních rizicích ošetřovatelské profese,“ konstatovala Pokorná.