Současnou poptávkou stavbařů po kamenivu a štěrkopíscích nedokážou těžařské společnosti vždy pokrýt. Zatímco společnost Heidelberg Materials uvádí, že v regionech ČR, v nichž působí, poptávce vyhoví, společnost Zepiko, která působí na jižní a střední Moravě, v odpovědi pro ČTK uvedla, že je běžné, že těžební společnosti stanovují odběratelům kvóty na různé frakce kameniva. Zástupci těžařů se také shodují, že v budoucnu může kvůli obtížné otvírce nových lomů být v některých regionech nutné některé druhy kameniva dovážet z větší vzdálenosti.

Na jižní Moravě, především na jih od Brna v nivě Svratky a Jihlavy, se těží ve velkém štěrkopísky. Řada lomů je funkčních, mnohé jsou rekultivované a zároveň se těžaři snaží stávající lomy rozšiřovat či otvírat nové. „V Jihomoravském kraji, kde provozujeme několik kamenolomů a štěrkopískoven, zatím nepociťujeme nedostatek zdrojů drceného ani těženého kameniva, a ani v nejbližší budoucnu jej s ohledem na množství těžebních lokalit nepředpokládáme. Nicméně není vyloučeno, že i zde v budoucnu bude nedostatek některých druhů či frakcí kameniva,“ řekla mluvčí Heidelbergu Klára Šestáková.

Pesimističtější pohled má generální ředitel firmy Zepiko Zdeněk Ohniště. „V budoucnu se problém ještě prohloubí. Lidé nechtějí v okolí svého bydliště žádnou těžbu. Starostové obcí jsou pod tlakem nepovolovat těžbu na území obce a vytvářejí legislativní překážky, které v podstatě blokují budoucí těžbu. Velkou roli v tom hraje i cílené strašení obyvatel ohledně záplav nebo ohrožení kvality vody. Stavební úřady často povolují stavby v chráněných ložiskových územích, kde je stavební uzávěra, tyto stavby pak znemožňují využití těchto ložisek nerostů. Situace na jižní a střední Moravě je stejně komplikovaná jako v jiných částech ČR,“ řekl Ohniště.

Podle mluvčího Českých štěrkopísků Petra Duška je problematická doprava na větší vzdálenosti v případě, že v některých regionech lomy chybí

„Na těžbě štěrkopísku je nejvíce neekologická především doprava,“ řekl. Pokud se zásobovací trasa protáhne na vyšší desítky kilometrů, roste jak ekologická zátěž, tak i cena suroviny. Z jižní Moravy, ale i ze Slovenska je přitom podle Duška potřeba zásobovat Zlínský kraj, vozí se i na Vysočinu. Zepiko vozí surovinu nejdále 90 kilometrů, podle Šestákové je průměrná vzdálenost dovozu 50 kilometrů.

Poptávka na jižní Moravě je v současnosti poměrně stabilní a do budoucna se dá těžko předpovídat, a to především v bytové výstavbě

Naopak se dá předpovídat infrastrukturní výstavba, která poptávku podle předpokladů těžařů zvýší. Půjde o dostavbu dálnice D52 z Pohořelic do Mikulova, dostavbu dálnice D55 z Bzence k Břeclavi, dálnici z Brna na sever označovanou jako I/73, ale také o výstavbu vysokorychlostních tratí. Zároveň budou potřeba suroviny pro dostavbu elektrárny v Dukovanech.

Než se podaří otevřít nový lom, trvá to několik let a nové otvírky obvykle nekompenzují lomy, které se uzavírají kvůli tomu, že jsou již vytěžené. Podle prognózy geologů zůstane na jižní Moravě ve 30. letech ze 17 současných pískoven méně než polovina, uvedl Dušek.