Více než 60 zlomků dělových koulí, které dokládají dosud neznámé obléhání hradu Pernštejn, našli archeologové při výzkumu na prvním předhradí hradu. Jejich nález dokládá informaci z jediné kroniky, kterou měli dosud všichni za vymyšlenou, řekl vedoucí výzkumu Miroslav Dejmal ze společnosti Archaia Brno.
„Jde o zlomky kamenných dělových koulí, které byly evidentně zastřílené do hradu. Velikost těchto koulí ale neodpovídá jedinému zdokumentovanému obléhání hradu Švédy v roce 1645, muselo jít o obléhání starší, snad z 15. století. Obléhání tehdy husitského hradu katolíky z roku 1424 zmiňuje pouze jediný barokní kronikář. Protože ale o této události nebyly žádné doklady, mělo se za to, že si obléhání vymyslel. Nález těchto koulí ale naznačuje, že měl pravdu,“ řekl Dejmal.
Archeologové díky výzkumu na prvním předhradí doložili i několik důležitých historických etap stavebního vývoje hradu
Nejstarším objevem je pozůstatek velké hospodářské budovy z přelomu 15. a 16. století. Byla přes 30 metrů dlouhá a minimálně pět metrů široká. Další zjištění souvisely s výstavbou samotného opevnění, které čeká oprava.
„Tato hradba je poměrně unikátní. Její součástí jsou totiž u nás mimořádné takzvané kalhotové střílny, kdy je jeden otvor na vnitřním líci a dva na vnějším líci. Takové střílny v tomto množství se nikde jinde v Česku nevyskytují. Je možné, že opevnění vzniklo za Jana IV. z Pernštejna, snad jde o reakci na tehdejší turecké nebezpečí a souvisí také samozřejmě se sebereprezentací tehdejších majitelů hradu. Inspirace pro opevnění pocházela zřejmě z tehdejších Uher, které byly tehdy silně ovlivněny italskými fortifikačními staviteli,“ doplnil Dejmal.
