Archeologové z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně našli v lokalitě Lány u Břeclavi bronzové kování opasku odkazující k neznámému pohanskému kultu. Pochází z 8. století našeho letopočtu a je na něm had požírající tvora podobného žábě. Univerzita o tom informovala na webu. Lokalita se již v minulosti proslavila nálezem zvířecího žebra s vyrytým nápisem ve starobylých germánských runách.

Boj s drakem jako motiv stvoření světa

Boj s drakem nebo hadem je jedním ze základních motivů kosmogonického mýtu o stvoření světa. Interakci žáby a hada lze spojovat i s kultem plodnosti. Artefakty s identickým vyobrazením byly identifikovány na různých místech střední Evropy, vzdálených od sebe stovky kilometrů. Podle vědců dokládají existenci dosud neznámého pohanského kultu, který na počátku středověku propojoval populace různého původu.

Jsou na stopě dosud neznámého pohanského kultu

„Když bylo kování opasku s motivem hada požírajícího žábu s pomocí detektorů kovu v jihomoravské lokalitě u Břeclavi objeveno, domnívali jsme se, že jde o jedinečný nález s unikátní výzdobou. Později jsme však zjistili, že se další takřka identické artefakty nacházejí i na území Německa, Maďarska a Čech. Uvědomil jsem si, že jsme na stopě dosud neznámého pohanského kultu, který na počátku středověku před příchodem křesťanství propojoval různé regiony střední Evropy. Zorganizovali jsme proto mezinárodní vědecký tým, který se začal nálezy detailně zabývat,“ přiblížil objev vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU Jiří Macháček.

Motiv hada propojoval národy

„Motiv hada či hada požírajícího svoji oběť se objevuje v germánské i avarské či slovanské mytologii. Byl to všeobecně pochopitelný a důležitý ideogram. Dnes už jeho významu přesně nerozumíme, ale na počátku středověku propojoval v duchovní rovině různé národy žijící ve střední Evropě,“ doplnil Macháček.

Nález patří k avarským opaskovým kováním

Podle archeologů patří lánský nález do skupiny takzvaných avarských opaskových kování, která se ve střední Evropě vyráběla v 7. a 8. století našeho letopočtu a byla součástí kroje Avarů, původně nomádského národa, který se usadil v Karpatské kotlině, tedy v oblasti dnešního Maďarska. Jejich módu přebíraly i okolní národy, například Slované.

Objev zveřejnili v prestižním časopisu

O nálezu publikovali archeologové z MU článek v jednom z nejvýznamnějších světových archeologických časopisů Journal of Archaeological Science. Výzkum se ve zmíněné lokalitě uskutečnil díky projektu EXPRO financovaném Grantovou agenturou České republiky.