Pozůstatky jedné z nich našli archeologové loni na podzim v ulici Křenová, ta ve Vlněně je asi o 50 let mladší. Pozůstatky barvírny postavené M. E. Schwarzem v roce 1872 odkryli v uplynulých dnech archeologové v areálu bývalé brněnské Vlněny. ČTK to řekl Hynek Zbranek ze společnosti Archaia Brno, která průzkum společně s Ústavem archeologické památkové péče provádí.

„Z obrovské plochy, kterou jsme prokopali v loňském roce, zůstalo jen malé místečko v blízkosti starého Mlýna. Po jeho skrytí se nám v minulém týdnu odhalila další brněnská barvírna, doklad slavných industriálních let, kdy Brno bylo ještě moravským Manchestrem,“ uvedli v zápisníčku Marek Peška, Jiří Zubalík, Michal Bučo a Hynek Zbranek.

 Barvírenský provoz byl součástí fabriky továrníka Schwarze na Mlýnské ulici a podle písemných zpráv byl postaven někdy v 70. letech 19. století. Oproti loňskému nálezu na Křenové je tedy asi o 50 let mladší. „Počasí výzkumu nepřeje a tak se den za dnem obtížněji prokopáváme zmrzlou půdou kolem, přenesení jedné z kruhových předpecních jam s vějířovitě přilehlými topeništi do Technického muzea v Brně se s velkou pravděpodobností nepodaří,“ popisují archeologové.

Na půdorysu je dobře vidět černý kruh, v němž se pohybovala obsluha topeniště, v obdélníkových paprscích byla topeniště. Nad nimi byl umístěn kotel, kde se vyvařovaly látky," popsal typický půdorys topeniště barvírny archeolog.

Kromě pozůstatků budov nacházejí odborníci při výzkumu i předměty denní potřeby, ale i doklady technologického vývoje v barvírně. "Je tam například doklad toho, že se přešlo na využívání černého uhlí nebo koksu a topeniště se zmenšovala," dodal Zbranek pro ČTK.

Když barvírna zanikla, budova byla sice srovnána se zemí, ale bez mechanizace byla likvidace základů příliš náročná, proto nové budovy rostly na pozůstatcích těch starých.

Na území bývalého areálu brněnské Vlněny působí archeologové už třetí rok. Prozkoumali už prostory pod osmi budovami, které buďto vyrůstají nebo už stojí, z celkové rozlohy areálu pak zmapovali asi 60 procent. Kromě nálezů z industriální doby Brna prozkoumali i část zasypaného Svrateckého náhonu, kde našli předměty z doby od 16. do 18. století. "V prostoru za městskými hradbami měli své místo hlavně řemeslníci, jejichž práce s sebou nesla nepříjemný zápach, jako byli koželuhové, kteří zpracovávali kůže, nebo rybáři a jejich sádky," vysvětlil archeolog. Právě nářadí řemeslníků patřilo k hlavním nálezům ze Svrateckého náhonu.