Botanická zahrada Masarykovy univerzity láká návštěvníky na masožravky

Zájemci mohou v Brně v Botanické zahradě přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity navštívit výstavu masožravých rostlin. K vidění jich je přes 600 kusů, klasickými mucholapkami počínaje až po láčkovky, řekla za organizátory Hana Ondrušková. Výstava je otevřená do 28. května denně od 9 do 18 hodin. Základní vstupné činí 120 korun.

K vidění jsou rostliny z celého světa

„Masožravky se vyskytují na zeměkouli úplně všude, vyvíjejí se nezávisle na sobě. Není to tak, že jde o jednu skupinu rostlin, která ´vynalezla´ masožravost a pak se rozmnožila po světě. Je to tak, že masožravost vznikla nezávisle na sobě, kdy na různých koncích na našich kontinentů jsou specifické masožravky, které nenajdete nikde jinde, vyvinuly se tam,“ popsala Ondrušková. Zájemci se tak mohou těšit na masožravky například ze Střední Ameriky, Austrálie, z Evropy či Asie.

České masožravky rostou venku na záhonu

České masožravky má univerzita venku na záhoně, návštěvník si je také může prohlédnout. V tuzemsku roste 13 původních druhů masožravých rostlin a dva kříženci, některé dokážou pozřít i drobné mušky. Mnohé masožravé rostliny rostou běžným přízemním způsobem života, jiné ve vrstvách mechu v korunách stromů. Mnoho druhů vegetuje pod vodou a některé mají své pasti uložené v zemi. Jsou určené k lapání hmyzu, ale mohou v nich skončit i drobní obratlovci.

Používají i lepivé pasti

Některé masožravé rostliny používají například lepivé pasti, což je i případ tuzemské tučnice. Jejich listy pokrývají chloupky, které vylučují lepkavou kapičku vonící po sacharidech. Vůně přiláká hmyz, který se přilepí. V tu chvíli začne trávicí fáze. Do této skupiny s lepivým typem pastí patří například rosnatka či rosnolist lusitánský, což je největší evropská suchozemská masožravá rostlina.

Do útrob některých masožravek spadne kořist sama

Samostatnou kapitolou jsou gravitační pasti, do kterých hmyz spadne, aniž by se o to rostlina sama aktivně zasloužila. Hmyz masožravka přiláká pomocí sacharidové vůně a často i červeného zabarvení listu ve tvaru trubice. Na povrchu může mít trubice červené žilkování, kterým rostlina napodobuje vzhled masa. Gravitační past používá například špirlice, která v Česku neroste. Jakmile hmyz dosedne na okraj trubicovitého listu, tak do něj sklouzne.

Rostliny se můžou zájemci koupit, poradí jim pěstitelé

Výstava je prodejní. „Rostliny si návštěvníci mohou koupit. Přímo na výstavě jsou i pěstitelé, kteří perfektně poradí, jak který druh pěstovat, jaká jsou úskalí, na co si dávat pozor. Poradí i úplnému začátečníkovi. Při koupi dotyčný navíc dostane i tištěný materiál, jak se o tu květinu postarat,“ popsala Ondrušková.