Botanická zahrada Masarykovy univerzity láká návštěvníky na masožravky
Foto:
Botanická zahrada PřF MU
Zájemci mohou v Brně v Botanické zahradě přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity navštívit výstavu masožravých rostlin. K vidění jich je přes 600 kusů, klasickými mucholapkami počínaje až po láčkovky, řekla za organizátory Hana Ondrušková. Výstava je otevřená do 28. května denně od 9 do 18 hodin. Základní vstupné činí 120 korun.
K vidění jsou rostliny z celého světa
„Masožravky se vyskytují na zeměkouli úplně všude, vyvíjejí se nezávisle na sobě. Není to tak, že jde o jednu skupinu rostlin, která ´vynalezla´ masožravost a pak se rozmnožila po světě. Je to tak, že masožravost vznikla nezávisle na sobě, kdy na různých koncích na našich kontinentů jsou specifické masožravky, které nenajdete nikde jinde, vyvinuly se tam,“ popsala Ondrušková. Zájemci se tak mohou těšit na masožravky například ze Střední Ameriky, Austrálie, z Evropy či Asie.
České masožravky rostou venku na záhonu
České masožravky má univerzita venku na záhoně, návštěvník si je také může prohlédnout. V tuzemsku roste 13 původních druhů masožravých rostlin a dva kříženci, některé dokážou pozřít i drobné mušky. Mnohé masožravé rostliny rostou běžným přízemním způsobem života, jiné ve vrstvách mechu v korunách stromů. Mnoho druhů vegetuje pod vodou a některé mají své pasti uložené v zemi. Jsou určené k lapání hmyzu, ale mohou v nich skončit i drobní obratlovci.
Používají i lepivé pasti
Některé masožravé rostliny používají například lepivé pasti, což je i případ tuzemské tučnice. Jejich listy pokrývají chloupky, které vylučují lepkavou kapičku vonící po sacharidech. Vůně přiláká hmyz, který se přilepí. V tu chvíli začne trávicí fáze. Do této skupiny s lepivým typem pastí patří například rosnatka či rosnolist lusitánský, což je největší evropská suchozemská masožravá rostlina.
Do útrob některých masožravek spadne kořist sama
Samostatnou kapitolou jsou gravitační pasti, do kterých hmyz spadne, aniž by se o to rostlina sama aktivně zasloužila. Hmyz masožravka přiláká pomocí sacharidové vůně a často i červeného zabarvení listu ve tvaru trubice. Na povrchu může mít trubice červené žilkování, kterým rostlina napodobuje vzhled masa. Gravitační past používá například špirlice, která v Česku neroste. Jakmile hmyz dosedne na okraj trubicovitého listu, tak do něj sklouzne.
Rostliny se můžou zájemci koupit, poradí jim pěstitelé
Výstava je prodejní. „Rostliny si návštěvníci mohou koupit. Přímo na výstavě jsou i pěstitelé, kteří perfektně poradí, jak který druh pěstovat, jaká jsou úskalí, na co si dávat pozor. Poradí i úplnému začátečníkovi. Při koupi dotyčný navíc dostane i tištěný materiál, jak se o tu květinu postarat,“ popsala Ondrušková.
- Vydáno dne:
- 22.05.2023
- , 09:13
- Autor:
- Ondřej Požár
- ČTK
NEJČTENĚJŠÍ
Exkluzivně pro Brňana
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
- Veřejnost si ode dneška může prohlédnout on-line n…
- Letním kinům v Brně zvolna začíná sezona, nejvíce …
- Bílá i červená vína z Česka získala medaile na put…
- Zdrogovaný muž při jízdě Brnem vyklopil z auta mla…
- Od příštího roku bude VZP hradit preventivní vyšet…
- Brno chce téměř za 100 milionů korun opravit fotba…
- Jihomoravský kraj zatím nemá všechny vlaky od Škod…
- Rukopisy od Rejčky vynikají kvalitou zpracování, v…
- Muž vyhrožoval brněnským soudcům a žalobkyni zabit…
- Na jihu Moravy vznikla v posledních letech protipo…
Přinášíme vám aktuální události z Brna a okolí. Přehledné zpravodajství, krimi, sport, kulturu a veřejné dění v Brně – denně pro vás vybíráme ty nejdůležitější zprávy z našeho města. Chybí vám tu něco? Napište nám.
copyright © 2022 Press Global s.r.o. ・ všechna práva vyhrazena・ created by hireus.club