Experti předpokládají, že náhon byl původně bočním ramenem řeky Svratky. Vedl Rybářskou ulicí a středem Mendlova náměstí, kde kopíroval dnešní tramvajové koleje a ostře se stáčel k Pekařské ulici.

„Dále protékal kolem areálu dnešní Fakultní nemocnice u svaté Anny, pokračoval Vodní ulicí až k Novým Sadům a na Dornychu se vléval do Svitavského náhonu,“ vysvětlila archeoložka Lenka Sedláčková z brněnského archeologického ústavu Archaia.

Středem dnešního Mendláku tak podle ní protékal jeden z živlů, který přiváděl vodu místním mlýnům, později i lázním a odváděl odpadní vodu z řemeslnických provozů. „Jak ale můžeme vyčíst ze vzpomínek pamětníků, byl také oblíbeným místem dětských radovánek, stejně jako odpočinkovou zónou pro místní obyvatele,“ připomněla brněnské Benátky Lenka Sedláčková.

A litovala, že nový návrh podoby náměstí po rekonstrukci alespoň částečně tento dominantní prvek nereflektuje. „Připomínat historii míst, kterými denně procházíme, by jistě mohlo být určitým zpestřením,“ poznamenala odbornice.

Podle ní se při několika různých zemních zásazích podařilo zachytit severní i jižní úpravu břehu náhonu. Jeho stěnu v minulosti tehdejší tesaři postavili z fošen, jejichž stabilitu zajišťovaly svislé kůly. Mezi touto konstrukcí archeologové postupně zdokumentovali řadu kůlů v severojižním směru.

„V tomto případě by snad bylo možné uvažovat o pozůstatcích konstrukce mostku, který je mimo jiné v těchto místech na historických mapách tradičně zobrazován. Šířka náhonu ve sledovaném místě byla 11 metrů a jeho dno se nacházelo zhruba 4 metry pod dnešním povrchem. S jistotou však nelze říct, že zjištěné konstrukce patří k jedné stavební fázi,“ uvedla archeoložka s tím, že víc by měly napovědět dendrologické analýzy nalezeného dřeva.

Z koryta náhonu pak odborníci získali menší množství pozdně středověké až raně novověké keramiky z 15. až 16. století. „Zjištěné dřevěné konstrukce však budou pravděpodobně mladší,“ doplnila na webu archeologů Sedláčková.

Samotný náhon podle ní už v závěru 19. století řemeslníci lokálně spoutali potrubím a v 60. letech minulého století ho zasypali. „V této době také došlo k necitlivé asanaci celého prostoru Mendlova náměstí, včetně přilehlých městských lázní i biografu, které se nacházely na západní straně dnešního Mendlova náměstí,“ posteskla si archeoložka.

A pochválila pracovníky stavební firmy Porr, kteří jí ponechávali dřevěné konstrukce v původním umístění k dokumentaci a pomohli jí při transportu dřev a odebírání dendrochronologických vzorků pomocí motorové pily.