Propagátoři brněnského hantecu jej chtějí navrhnout k zapsání do světového nehmotného dědictví UNESCO. Autor knih o něm a propagátor Jan Hlaváček bude spolu s jazykovými odborníky v září usilovat o registraci brněnské specifické mluvy po bok loutkářství, sokolnictví nebo ruční výroby skla. Zápis v UNESCO by pro hantec znamenal, že se o něm bude učit a dozví se o něm i mladší generace nejen v Brně, a tak nezanikne, řekl Hlaváček. Ten nedávno pokřtil další knížku o hantecu Zdar jak sviňa 2.

Proces návrhu na zápis trvá přes tři roky

Zapsat hantec na prestižní seznam UNESCO není jednoduché. Návrh musí projít několika koly a celý proces trvá přes tři roky. I přesto se Honza Žanek Hlaváček snaží být pozitivní. „Vše musíme odborně, smysluplně a krátce sepsat a v září zaslat do prvního, krajského, kola. Pokud uspějeme, druhý rok se posuneme do celorepublikového kola, i to by pro nás byl úspěch. A za tři roky by nás čekalo v UNESCO celosvětové kolo,“ popsal Hlaváček cestu k úspěšnému zápisu.

Hantec má spoustu nositelů

Brněnský hantec má podle Hlaváčka proti ostatním nehmotným památkám velkou výhodu. Jedním z kritérií pro zápis je výběr nositele, kterých má hantec spousty. „Oficiálně je napsáno kolem 30 knih, vydáno několik cédéček, spousta článků a existuje i nespočet bakalářských prací, a to i v němčině,“ řekl Žanek. K hantecu se podle propagátora hlásí kromě Brňanů i lidé z celé republiky a také ze Slovenska.

Brněnská mluva se pomalu vytrácí, říká Hlaváček

Díky registraci brněnského sociolektu, tedy dialektu, který dříve v Brně používaly nižší sociální vrstvy, by se hantec podle Hlaváčka zachoval a vyhnul zániku, který mu aktuálně hrozí. „Tím, že se dnes Brno stává kosmopolitním, tak se hantec vytrácí. Snažíme se o zapsání do UNESCO hlavně kvůli mladým lidem. Mezi mladými je to špatné, většina používá místo němčiny angličtinu, jsme jí válcovaní. Je to naše rodinné, brněnské stříbro, které je důležité si opečovávat,“ popsal Hlaváček.

Hantec se nejvíc podobá londýnskému cockney

Brněnský hantec se svojí slovní skladbou nejvíce podobá například londýnskému cockney, hantec se ale liší počešťováním slov z jiných jazyků, jako je němčina, francouzština, romština nebo jidiš. V Brně se objevil již v 50. letech 19. století a podle Hlaváčka pochází z vídeňského podsvětí. Aktivně se hantec používal v 19. století a na začátku 20. století a také za dob socialismu, kdy ho brněnští umělci využívali k sebevyjádření a vyhnutí se cenzuře. Dnes se Hlaváček každý měsíc schází s několika desítkami nadšenců a o hantecu debatují.