Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se snaží najít různé způsoby jak se vyrovnat s obtížně kontrolovatelným šířením pajasanu žláznatého. Strom do českého prostředí nepatří, roste zejména ve městech, kde často zplaňuje a nekontrolovatelně se šíří. Zpravodajský portál BRŇAN o tom informoval mluvčí Mendelovy univerzity Filip Vrána.

Pajasan je poměrně vitální a odolný vůči suchu, takže i po vykácení na místě vyroste znovu. „Řešením by podle odborníků z Lesnické a dřevařské fakulty pod vedením arboristy Jiřího Rozsypálka mohla být stromová mikro-injektáž, kterou nyní zkouší například v brněnské ZOO. Také zde se pajasan šíří invazivně a narušuje strukturu zdejšího lesa,“ popsal Vrána.

Vědci v ZOO testují několik způsobů odstraňování pajasanu. „U mladých jedinců jsme testovali jejich vytrhávání i s kořeny a vystřižení zahradnickými nůžkami. U vzrostlých dřevin pak kroužkování, sesazení na vysoký pařez s pravidelným odstraňováním vznikajících sekundárních výmladků a novou technologii stromové mikro-injektáže," uvedl Rozsypálek.

Metoda stromové mikro-injektáže se doposud používá na obranu stromů vůči chorobám a škůdcům. Jedná se o metodu velmi podobnou očkování u lidí, kdy je do dřeviny vpravena účinná látka, kterou si dřevina rozvede po celém svém organismu a je tak plně chráněna vůči škůdci či chorobě, proti které se injektáž používá.

„V tomto případě jsme se pokusili otestovat aplikaci systémově působícího arboricidu s cílem efektivně usmrtit tyto nepůvodní a rychle se šířící dřeviny, včetně kořenového systému, díky čemuž by nemělo docházet k prorašování nových výmladků z kořenů a pařezu, což se běžně děje po normálním vykácení těchto stromů," doplnil Rozsypálek.

Všechny zmíněné varianty likvidace vědci otestovali na čtyřech plochách, vždy na deseti jedincích. Na plochách ponechávali také kontrolní dřeviny, které nebyly nijak poškozeny pro možnost srovnání.  

„Výsledky po roce pozorování potvrzují naši hypotézu o vysoké účinnosti stromové mikro-injektáže. Kroužkování a vysoký pařez naopak řešením nejsou. U mladých jedinců se zatím zdá, že jak vytržení stromu i s kořeny, tak jeho vystřižení jsou velmi účinnou metodou likvidace," doplnil Rozsypálek s tím, že testování bude probíhat ještě cca dva roky.

Pajasan žláznatý pochází z Číny. Během staletí se rozšířil do mnoha oblastí světa, na řadě míst má jeho šíření invazivní charakter. V tuzemsku se vyskytuje minimálně dvě století. V současnosti roste hlavně v Praze, Brně, v okolí Znojma, na Pavlovských kopcích a v menším množství i na jiných lokalitách.

Pajasan je vitální a nenáročná teplomilná dřevina, která odolává suchu, mírnému zasolení a emisím. Ve městech velice snadno zplaňuje do různých nádvoří, nádraží, uliček, průmyslových objektů. Výhodou v současné době je, že ke kácení pajasanu od 1. ledna 2022 nemusí být povolení, protože byl zařazen na seznam extrémně invazivních druhů v Evropě.