Brno patří k poslednímu většímu městu republiky, které systematicky nevyužívá biologický odpad. To by se ale do čtyř let mohlo změnit výstavbou velkokapacitní bioplynové stanice na biologicky rozložitelný odpad. Novináře o tom dnes informoval náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL) a předseda představenstva městské společnosti SAKO Filip Leder (KDU-ČSL).
Bioplynová stanice bude vyrábět obnovitelný biometan a hnojivo k obohacení půdy. Brno a okolí disponuje dostatečným potenciálem k výrobě bioplynu z hlediska množství obyvatel, provozů stravovacích zařízení i odpadů z potravinářské produkce a sítě supermarketů.
„Nechali jsme si udělat studii proveditelnosti, která velmi podrobně zhodnotila dostupné technologie a potenciál získávání odpadu. Jasně z ní vyplývá, že jako optimální se jeví výstavba zařízení o zpracovatelské kapacitě 20 tisíc tun odpadu ročně. Letos se pustíme do projektu a myslím si, že v roce 2026 by mohla být bioplynka v provozu,“ uvedl Hladík.
Ten dále dodal, že o získávání odpadu se nebojí, poukázal nejen na rozložitelný odpad z domácností, ale také na gastro provozy, jako jsou školní zařízení, restaurace a prošlé potraviny ze supermarketů. „Jako zásadní výstup u bioplynové stanice vidím obnovitelný biometan, který je dnes zvažován jako jedna z alternativ zemního plynu. Dovedu si představit, že by na biometan byly poháněny vozy městské hromadné dopravy nebo popelářské vozy,“ uvedl Leder. Podle něj by bioplynová stanice měla být schopná vyrábět i teplo, chlad a elektřinu.“Kogenerační jednotka pak může teplem a elektřinou zásobovat přilehající průmyslovou zónu Černovické terasy, kde má být bioplynová stanice vystavěna,“ doplnil Leder.
Pokud bude mít Brno bioplynku, rozšíří se i dosavadní svoz bioodpadu. Studie totiž doporučila, aby se počet dosavadních hnědých popelnic z tisícovky navýšil na čtyři tisíce těchto sběrných nádob. Podle náměstka Hladíka by navíc každá brněnská domácnost měla zdarma obdržet rozložitelné sáčky na bioodpad.
