Podle Tomáše Hudce, který pracoval jako obchodní ředitel Papíren Brno, by jim stačilo více odvahy a zkušeností, aby získaly dlouhodobý odbyt a jistotu včasných plateb.

Pro Papírny zajistil několik úspěšných tendrů vypisovaných organizací UNICEF. Nyní se snaží českým a slovenským firmám radit, aby byly stejně úspěšné jako Papírny. Podle něj v Česku existují firmy, které vyřeší za uchazeče tendr na míru, nikdo je ale neučí vyřešit ho samostatně.

Pod EU spadá zhruba 100 samostatných organizací, pod OSN 30. "Například organizace OSN vypsaly za rok 2016 tendry za 400 miliard korun. České firmy z nich získaly jen 300 milionů korun, přičemž firmy ze srovnatelně velké Belgie 20 miliard," řekl Hudec.

Podle něj mají tendry zpočátku několik viditelných nevýhod. "Je to velké papírování, jsou potřeba specifické znalosti a přípravě je potřeba se zhruba tři týdny plně věnovat. Pokud se však podaří první krok a firma uspěje, přicházejí výhody. Tendry se obvykle po třech letech opakují a jsou de facto pořád stejné. Když jednou dodáte, víte, co vás čeká a můžete vyhrávat opakovaně. Dodává se ve velkých objemech a konkurence není velká. Průměrně se hlásí dvě až čtyři firmy a podle jedné ze statistik se do čtvrtiny tendrů hlásí jediný uchazeč," uvedl Hudec.

Pro UNICEF Papírny dodávaly školní potřeby, převážně sešity a bloky. "Kromě nás jim dodávala ještě jedna česká firma z Přelouče obrněná auta a to je vše. Potenciál je mnohem vyšší a myslím, že to mohou být stovky až jednotky tisíc firem, které mají výrobní program či poskytují služby, které jsou žádané," řekl Hudec.

Z výrobků jsou to často medicínské potřeby pro pomoc třetím zemím, IT vybavení, potřeby pro dodávky vody, dopravu, stavby, konstrukce, chemická zařízení či velké investiční celky. "Ze služeb jsou to konzultace, telekomunikace, tisk, bezpečnost, catering či správa a tvorba webů," řekl Hudec. Najdou se ale i poměrně nečekané příležitosti, jako byl tendr na dodávku tisíců záchranných vest pro rybáře nebo pronájem 15.000 hasicích přístrojů.

Firmy se podle Hudce nehrnou do těchto tendrů, i když by mohly, z obavy z neznámého. "Vedení vždy tlačí na obchodníky, aby prodávali co nejvíc a rozšiřovali záběr na trhu. Ovšem reálně se na obchodě podílí exportní manažer, a ne obchodní ředitel, který na to nemá čas. A obchodník se bojí, nechce jít do něčeho neznámého," míní Hudec. Nezájem dokládá například tím, že jeho kolega, který v Bruselu tendry aktivně vyhledává, sháněl a nesehnal českou firmu na dodávku kancelářských potřeb za půl miliardy. "V době, kdy jsme za vrcholem ekonomického cyklu, by firmy mohly mít zájem rozšířit si možnosti exportu," řekl Hudec. Podle něj je potřeba, aby několik firem v tendrech uspělo a poté by se mohly nechat dobrou zkušeností zlákat i další.