Ve většině případů však nejde o sochy v laickém vnímání tohoto slova, ale spíše o intervence do veřejného prostoru, třeba v podobě neobvyklé dlažby nebo dřevěné vyhlídky na střeše kavárny.
Sedmého ročníku bienále se účastní autoři z ČR, Velké Británie, Maďarska, Polska a Slovenska. Seznam děl ČTK poskytla mluvčí Domu umění města Brna Anna Saavedra.
Symbolem ročníku je plastika Sylvy Lacinové (1923 až 2019), která v minulosti zdobila průčelí fakulty informatiky. Po celkové přestavbě však pro ni nezbylo místo. Až do srpna ji zájemci uvidí před vstupem do Domu umění. Mohou si ji prohlédnout zblízka a dotknout se měděného povrchu.
David Helešic a Jaroslav Sedlák postavili na střechu kavárny Praha "městský posed", ze kterého nabízejí pohled na staveniště koncertního sálu. Přes opakované přísliby vzniklo zatím z plánované budovy jen podzemní parkoviště zakryté betonovou deskou. Podle pořadatelů Brno Art Open jde o "slepou skvrnu v organismu města, absurdně oplocenou dřevěnou ohrádkou takřka westernového vyznění, která má vzbuzovat dojem, že je všechno v nejlepším pořádku."
Sochař Martin Zet umístil k dolnímu nádraží v Brně naddimenzovanou tvárnici jako pomyslný základní kámen takzvaného brněnského Jižního centra. Juliana Höschlová zasadila do zchátralého domu v Pekařské ulici dílo z recyklovaného plastu. Cílem je upozornit na domy a místa postrádající péči.
Polskou umělkyni Joannu Rajkowskou inspirovala pověst o brněnském drakovi, její dílo je u pavilonu Anthropos. Instalaci skotské umělkyně Kate V. Robertsonové najdou lidé na Moravském náměstí. Tvoří ji betonová dlažba, ručně odlévaná z použitých plastových obalů na potraviny, zejména vaniček používaných na maso či zeleninu.
Objekty Zsófie Keresztesové jsou ve sklenících botanické zahrady v Kotlářské ulici. Martin Kohout si pro svou intervenci vybral stálou expozici Fauna Moravy Moravského zemského muzea, která si zachovala svou původní podobu z přelomu 70. a 80. let.
