Ještě dodělat poslední přípravy a brněnská zoologická zahrada může v pondělí přivítat první letošní návštěvníky. „Na návštěvníky jsme připraveni. Lákadlem určitou budou dva malí samečci velblouda, kteří se narodili na konci března. Jednak jsou roztomilí, a také u výběhu nejsou téměř žádné bariéry, takže se jim můžete podívat skoro do očí,“ říká ředitel Zoo Brno Martin Hovorka.

Co všechno musíte do pondělí v zoologické zahradě připravit, abyste mohli přivítat návštěvníky?

Na návštěvníky jsme připraveni. Provoz v zahradě jede 24 hodin denně, 365 dnů v roce. Udržovat výběhy a pečovat o zvířata je samozřejmě potřeba i v době, kdy máme zavřeno. Teď už zbývá prakticky jen vyčistit cesty od listí. A protože jsme se až ve čtvrtek od hygieniků dozvěděli, že můžeme mít otevřená i okénka s občerstvením, obvolali jsme naše nájemce, aby na pondělí stihli vše nachystat. U občerstvení ale nebude možné sedět, lidé si však mohou koupit něco na zub s sebou při procházce zoo.

Jak se vypořádáte s limitem 20 procent návštěvníků?

Podmínku 20 procent kapacity naše zahrada určitě splní. Nejvyšší denní návštěvnost byla v minulých letech osm tisíc lidí, z toho tedy počítáme s denním maximem do dvou tisíc návštěvníků. S ohledem na to, že brněnská zoologická zahrada má rozlohu 50 hektarů a sedm kilometrů cest, můžeme lidem nabídnout opravdu bezpečně strávený čas v našem venkovním areálu.

Budou se vstupenky kupovat jen elektronicky, nebo i přímo na pokladně?

Pokladna u hlavního vstupu bude otevřená, ale budeme rádi, když lidé využijí i nákupu vstupenek on-line přes e-shop Brno iD.

Může se stát, že by se zájemci do zoo kvůli kapacitě nedostali?

To je nepravděpodobné, to by musel dorazit průvod (úsměv). Prostoru je tady dostatek a vzhledem k tomu, že není možné využít restaurace a občerstvení k sezení, zahradu lidé projdou tak za dvě nebo tři hodinky. Ani na jaře v loňském roce, když jsme otevírali, nebyl s kapacitou problém. Naopak lidé byli spíše opatrní, přišla tak tisícovka lidí denně.

Budete nějak měnit výši vstupného?

Výši vstupného teď měnit nebudeme. Necháváme snížené zimní vstupné. Úpravu vstupného však připravujeme v tom smyslu, že pokud budou návštěvníci chtít přispět na naše záchranné programy – například mořské želvy, mořské orly, jeřáby nebo sysly – mohou tuto částku přidat k ceně vstupenky. To je běžné i v dalších zoologických zahradách. 

Zavřené musí zůstat pavilony, to by však v brněnské zoologické zahradě asi problém být neměl…

Ano, brněnská zoologická zahrada je známá tím, že tady prakticky žádné pavilony nejsou, takže návštěvníci o zvířata nepřijdou. Jedná se pouze o Tropické království s terárii s plazy a akvária s mořskými rybičkami. Ale v zoo máme 400 druhů zvířat a tři tisíce jedinců, z toho neuvidí asi 30 druhů. Takže návštěvníci rozhodně o nic ochuzeni nebudou.

Na která mláďata se mohou těšit?

Lákadlem určitou budou dva malí samečci velblouda, kteří se narodili na konci března. Jednak jsou roztomilí, a také u výběhu nejsou téměř žádné bariéry, takže se jim můžete podívat skoro do očí. Dále máme mláďata u takinů, což jsou zvířata, která v zoo nejsou příliš běžná. Máme řadu mláďat u menších kontaktních zvířat, jako jsou ovce a kozy. Mláďat máme dost a neschováváme je v zázemí, takže je návštěvníci určitě uvidí.

Zatímco v minulých měsících byly zoologické zahrady z pohledu rozvolňování tak trochu mimo zájem vlády a nikdo s vámi nejednal, teď budou otevřeny mezi prvními. Je to podle vás i díky apelu zahrad, kdy některé zoo dokonce pohrozily, že bude nutné utrácet zvířata, pokud neotevřou?

Vláda s námi skutečně minulý rok téměř nekomunikovala, takže jsme museli, jak se říká, „přitlačit víc na pilu“ a upozornit na to, že situace v zavřených zoologických zahradách není dobrá. Jako viceprezident Unie českých a slovenských zoologických zahrad jsem až letos v březnu inicioval jednání s vládou a domluvili jsme se na tom, že nám zvýší každoroční dotaci a budou na nás pamatovat, až budou připravovat směrnice k možným finančním podporám. Apelovali jsme na ně také, aby otevřeli venkovní areály nejen zoologických zahrad, ale také botanických zahrad. Jsme rádi, že nám to umožnili, i když je to otevření s daným omezením.

Dokážete si představit, že by k takovému kroku skutečně muselo v některých zahradách dojít?

Zvířata jsou samozřejmě prioritou a po celou dobu, i když bylo zavřeno, měla maximální péči. V tom se nic nezměnilo. Je ale faktem, že pokud se zoo nedostávají peníze, jelikož je závislá na příjmech ze vstupného, a je v kritické situaci, může dojít k tomu, že by se nevytvářely podmínky k tomu, aby se rodila mláďata, která si zoo nemůže finančně dovolit. To jde, ale zdravé zvíře ze zákona utratit nesmíme.

Jaké ekonomické ztráty má brněnská zoo za dobu, co musela být kvůli opatřením zavřená?

Za loňský rok jsme přišli o osm milionů korun. Za letošek to teprve sčítáme, ale ztráta se pohybuje kolem dvou až tří milionů měsíčně. Vyčerpali jsme veškeré naše rezervy, které jsme měli z lepších let. Teď bude záležet, kolik lidí k nám bude chodit, i na tom, jak dlouho bude omezena kapacita návštěvnosti, a také kdy budeme moci otevřít další služby – restauraci nebo prodej upomínkových předmětů, což jsou pro nás vedlejší příjmy.

Na začátku dubna jste spustili akci Nakrm mě, ve které mohou lidé přispět třeba jen malou částkou na chov zvířat v zoo. Jaký je o tuto podporu za první týden zájem a budete v ní pokračovat?

Za podporu od příznivců Zoo Brno bych chtěl všem moc poděkovat. Jen za poslední tři měsíce nám poslali bezmála tři miliony korun. Tři miliony korun nám poslali za celý loňský rok, a to byl dvojnásobek roku 2019. Přispívají i ve zmíněné akci Nakrm mě. Stačí vybrat zvíře, které chcete nakrmit, zvolit vhodné položky z jeho jídelníčku, množství této potravy a zaplatit. Za první týden lidé poslali skoro 500 tisíc korun. Mohou přispět třeba jen malou částkou a zvířatům nakoupit dvě jablka. Za každou podporu jsme velmi rádi a děkujeme za ni.