Exkluzivně pro Brňana: Michaela Bothová

Mluvčí jihomoravské zdravotnické záchranné služby.

  • Foto

    ZZS JmK

Stejně jako nemocnice, i záchranáři čelí náporu pacientů s koronavirem. Na dispečink linky 155 na jižní Moravě volá o 30 procent více lidí. Operátoři tak včetně komunikace s posádkami během 24 hodin odbaví až 1 500 hovorů. Narostl i počet výjezdů. „Pokud jsme v době před koronavirem evidovali zhruba 250 výjezdů za 24 hodin, pak v době pandemie se většinu dnů pohybujeme na třech stovkách, zaznamenali jsme i 315 výjezdů,“ vyčíslila mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová, která přibližuje aktuální situace z pohledu záchranářů.

Jaká je aktuálně situace na jihomoravské záchrance, co se týká počtu lidí v karanténě, s onemocněním covid-19 nebo na ošetřovném. Daří se držet plný provoz?

Naši zdravotníci důsledně používají ochranné pomůcky na všechny výjezdy, aby se nenakazili. Ovšem tak, jak se nemoc šíří mezi populací, tak samozřejmě i někteří naši zaměstnanci onemocněli, v tuto chvíli jsou jich zhruba čtyři desítky v rámci celé organizace. V karanténě máme jednotky zaměstnanců. Zatím se nám daří udržet plný provoz i při posílení počtu posádek, a to především díky vysokému nasazení našich pracovníků.

Pomáhají vám i medici?

Ano, pomáhají a jsme za to velmi rádi. Jsou šikovní a rychle se učí. Jedná se o studenty posledních ročníků oboru zdravotnický záchranář, pracují u nás na dispečinku, kde mají na starosti příjem požadavků a řízení mobilních odběrových týmů. Současně jsou zařazeni do výjezdových skupin, kde získávají maximum praktických zkušeností, aby byli „nachystáni“ také jako nouzová záloha do výjezdu, bude-li to situace vyžadovat.

Záchranná služba teď zažívá velký nápor. V čem je to teď oproti normálu jiné z pohledu operátorů na lince 155?

Ano, vnímáme to, lidé se skutečně bojí a volají více. Pokud jde o náš dispečink, hovoříme o přibližně 30% nárůstu počtu hovorů. Nesmíme zapomínat, že kromě volajících na linku 155 hovoří naši operátoři také s posádkami, zdravotnickými zařízeními či s kolegy z ostatních složek IZS. Není tedy divu, že v průběhu 24 hodin odbaví naše operační středisko třeba i 1 500 hovorů. Navíc jsou hovory i delší, operátoři dbají na to, aby získali dostatek informací od volajících. Opakovaně teď proto prosíme: nepřetěžujte naši tísňovou linku. Snažte se v maximální možné míře zařídit sami to, co je reálně ve vašich silách. Řeč je například o bolesti zad či drobných poraněních. Pochopitelně u vážných stavů rádi pomůžeme. Doplním ještě, že jsme náš dispečink pro tuto náročnou dobu „doplnili“ navíc o lékaře, který vyřizuje část hovorů, aby operátorům odlehčil. Samozřejmě tento lékař je k dispozici i pro případný výjezd, je-li to třeba.

Jaký je nárůst v počtu výjezdů?

Pokud jsme v době „před koronavirem“ evidovali zhruba 250 výjezdů za 24 hodin, pak v době pandemie se většinu dnů pohybujeme na třech stovkách, zaznamenali jsme i 315 výjezdů v rámci Jihomoravského kraje.

Co musí absolvovat posádka před a po převozu covid pozitivního pacienta?

Naše posádky provádějí manuální dezinfekci vždy po každém pacientovi, to platí nejen v době covidu. V současné době navíc po každé směně umísťujeme do vozidla speciální přístroj, který produkuje aerosol likvidující mikroorganismy. Ten působí v řádech minut, sanitka se pak odvětrá a vůz může pokračovat k dalšímu pacientovi.

Jaká je mezi záchranáři nálada? A kde berete energii a motivaci, když například vidíte, že jsou lidé, kteří nařízení nedodržují, pořádají demonstrace, načerno se otevírají restaurace?

Ano, tohle je těžko pochopitelný rozpor. Lidé nám volají, často s velkými obavami. A na druhou stranu celá řada z nich nedodržuje pravidla, která by mohla šíření nákazy zbrzdit. Moji kolegové jsou vyčerpaní a pracují na hranici svých sil. I oni jsou však jen lidé, mají svoje rodiny, o které se bojí, tráví s nimi mnohem méně času, než by si přáli… A pak se někdy setkají třeba i s arogancí, bezohledností či neúctou. Na druhou stranu musím říct, že mnoho lidí nám fandí, posílají krásné vzkazy… To je pro nás velká vzpruha.

Na jaře se vůči zdravotníkům zvedla obrovská vlna solidarity a pomoci. Je to tak i teď?

I teď probíhá vlna solidarity, asi nelze říct, že by dosahovala „jarních rozměrů“, ale to skutečně není důležité. Jsme vděční za jakoukoli podporu. Děkujeme všem, kteří nám píšou slova povzbuzení nebo posílají kávu, nápoje, obědy a dobroty. Velmi milým a originálním způsobem nás podpořili i policisté, přišli nám nalepit na vstupní dveře našich základen srdíčka s poděkováním.

Setkáváte se s tím, že lidé úmyslně zatajují příznaky covidu? Mají strach, že byste je neošetřili? A připomeňme ještě, proč je důležité poskytnout ZZS pravdivé údaje o zdravotním stavu?

Ano, setkáváme. Volající, který chce naši pomoc například kvůli zranění, na otázku operátora na tísňové lince odpoví, že nekašle a nemá teplotu. I když tyto příznaky má. Možná to plyne z mylné představy, že k pacientům s příznaky onemocnění covid-19 se obáváme jezdit. Samozřejmě jezdíme ke všem, kteří naši pomoc potřebují, bez ohledu na probíhající epidemii. Naše posádka pochopitelně používá ochranné prostředky na každý výjezd. Ovšem k pacientovi, u něhož je podezření na onemocnění covid-19, použije vyšší stupeň ochrany. Nechceme, aby docházelo k vytvoření byť jen minimálního prostoru pro předání nákazy. Proto je tak důležité, abychom měli všechny klíčové informace už při výjezdu. Druhý pól problému je ten, že lidé svůj stav nadhodnocují, když pak posádka přijede na místo, zjistí, že stav pacienta neodpovídá tomu, jak byl popsán operátorům. Ukáže se, že výjezd resuscitačního vozu nebyl nutný, v tu chvíli může chybět jinde. Proto prosíme, aby lidé říkali našemu dispečinku pravdivé údaje.

Co se týká chování pacientů, jaká pravidla by lidé, kteří potřebují pomoc záchranářů, měli dodržovat, aby je neohrožovali?

Jak zaznělo výše, poskytovat pravdivé údaje. A použití roušky musí být samozřejmostí. Nejen u pacienta (pokud to jeho stav dovoluje), ale také u všech přítomných. No a samozřejmě dodržování pravidel, zodpovědný přístup a ohleduplnost.

A jak by se lidé měli chovat v běžném životě? Je teď více než jindy důležité, aby byli na sebe opatrnější?

Ano, určitě. Všichni zdravotníci, nejen ti naši, jsou přetížení, pacientů je mnoho… proto jsme v rámci jedné z mnoha výzev posledních dnů požádali lidi, aby se vyhnuli rizikovým sportům, aby při práci na zahradě či například kolem domu dbali na bezpečnost, zkrátka aby se snažili předejít zbytečným úrazům.

V médiích se objevují články, že se v následujících dnech může stát, že kvůli vystrašeným pacientům s covidem, kteří si sanitku volají zbytečně, nebude dostatek posádek pro jiné akutní případy. Vnímáte toto spíše jako strašení lidí, nebo je situace skutečně tak kritická?

Nevím, zda slovo „kritická“ je úplně na místě. Chápeme, že lidé mají obavy, také rozumíme tomu, že jsou to laikové a zdravotní stav nedokážou zcela jednoznačně vyhodnotit. Ale je třeba říct, že řešíme i situace, které rozhodně nevyžadují zásah záchranky a následně péči v nemocnici. V některých případech postačí zůstat v domácím prostředí a udržovat běžný léčebný režim u respiračních onemocnění. Samozřejmě každá nemoc má svůj vývoj, proto vždy zdůrazňujeme, že při zhoršení potíží je třeba volat praktického lékaře nebo přímo naši tísňovou linku. Proto jsme v těchto dnech vydali jakési desatero, kde v jednom z bodů zmiňujeme právě situace, kdy už je třeba volat 155. Jsou to například výrazná dušnost, poruchy vědomí, dezorientace, útlum, několikadenní vysoké horečky v kombinaci se závažným chronickým onemocněním nereagující na antipyretika.

Na výjezdy s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc má ZZS tzv. biohazard tým. Musel se kvůli covidu rozšířit o další členy? A u jakých případů v současné době, kdy potenciálně infekční pacienti s covidem nejsou jen ojedinělými případy, zasahuje?

Posádka BHT, tedy biohazard tým, je speciálně vyškolená k péči o pacienty s vysoce nakažlivou nemocí, kam patří například ebola či pravé neštovice. I když covid-19 mezi vysoce nakažlivé nemoci nespadá, nasazení BHT na jaře v první vlně epidemie významnou měrou přispělo k uklidnění situace, kdy byl nedostatek informací i omezené množství ochranných pomůcek. Tým ošetřil a transportoval valnou většinu covid-19 pozitivních pacientů. Situace na podzim, v druhé vlně, je úplně jiná. Pacientů covid pozitivních nebo suspektních (s podezřením na onemocnění covid) je velké množství a není ani v silách jedné výjezdové skupiny všechny zvládnout. V současné době je těchto pacientů zhruba třetina až polovina, na péči o ně se tedy podílí všechny výjezdové skupiny v celém kraji. Biohazard tým byl na podzim znovu nasazen do 24 hodinového provozu jako další výjezdová skupina, určená k péči o tyto pacienty s cílem snížit zátěž ostatních výjezdových skupin, převážně v Brně a okolí.  Nedávno opravdu proběhlo výběrové řízení na nové členy BHT z řad naší organizace, bylo naplánováno delší dobu. Ale samozřejmě se to teď velmi hodí…

Je něco, co byste chtěla říct na závěr, vzkázat lidem…?

Na závěr bych chtěla vyjádřit obdiv svým kolegyním a kolegům za to, jak tento nápor zvládají. Jejich práce je náročná sama o sobě. Teď jsou pod obrovským tlakem už celé týdny. Můj obdiv patří samozřejmě i všem ostatním zdravotníkům a těm, kteří pečují o nemocné. Prožíváme dobu plnou obav a nejistoty. Mnozí si sahají na dno svých sil. Všichni vyhlížíme pomyslné světlo v tunelu… Tak snad jej už brzy zahlédneme. Jen si říkám, že bychom si mohli z této zatěžkávací zkoušky vzít nějaké ponaučení. Například popřemýšlet o přeskupení našeho žebříčku hodnot, zamyslet se nad tím, co je v životě opravdu důležité. Zda to uděláme, nebo ne, je na každém z nás.

Fotogalerie: